bg02ag.png

"To vám nehodlám zakazovat, jsou to i vaše děti, jen mi dejte prosím čas." Celá se začala chvět, občas ještě doznívají bolesti. Rychle k ní přistoupil a podal lahvičku s lektvarem.

"To je dobré za chvíli to přejde." Vydýchávala se a v očích ji vytryskly slzy bolesti. Podal jí alespoň vodu. Z vděčností ji přijala ani si nevšimla že ji tam něco přidal. Vina hned po tom usnula, jen co ji položil na pohovku vtrhla tam McGonagallová, když ho viděla jak se nad ní sklání tak ho odstrčila.

"Cos jí udělal?" když viděla svou vnučku bez vědomí mírně se vyděsila.

"Nic jen jsem jí dal trochu lektvaru proti bolesti a ona usnula." McGonagallová poznala že mluví pravdu.

"Proč si jí to dával?" utrhla se na něho.

"Nemohl jsem ji vidět jak se kroutí bolestí. Vždyť je už 14 dní po porodu." Kroutil nad tím Snape hlavou.

"Nenech se mýlit byla hodně potrhaná a měla ho dlouhý, ztratila i hodně krve. Nikdy jí už nic nedávej bez mého či Popynýho vědomí. Mohl bys jí ublížit. Teď jdi." Přímo ho vyhodila. Sklonila se nad vnučku a probrala ji. Vina byla zmatená. Sice bolesti jí zmizely ale nechápala jak se dostala na pohovku. Po celý den byla zamlklá.

U večeře se jí McGonagallová zeptala:

"Jak jste se dohodli?"

"Chce nás vídat všechny" povzdechla si Vina a dál se nimrala v jídle. Minerva ji vzala za ruku. Donutila ji aby se na ni podívala.

"Nenutil tě do ničeho že ne."

"Ne jen chtěl aby nás mohl vidět, ale nechápu proč i mě. Vždyť už…" nedokázala to vyslovit.

"Neboj se nějak se to vyřeší." Usmála se na ni Minerva.

"Jak ale to zvládnu v Bradavicích." Vina schovala hlavu v dlaních. Minerva si jen povzdechla nic jí však neřekla.

"Jen ti chci říct že odjedeš už den předem se mnou. Abys měla dostatek času se zabydlet." Vina jen kývla. Něco málo snědla a vydala se za dětmi.

Nastal den odjezdu. Vina byla hrozně nervózní. Nikdy nebyla mezi stejně starými lidmi. Vždy ji zdělával otec nebo někdo ze smrtijedů. Přemístili se rovnou do Vstupní haly. Vina držela obě děti každé na jedné ruce. Překvapila ji velikost. Otcův hrad byl taky veliký snad stejně nebo možná i větší, ale tenhle hrad dýchal, žil. Byl prostě nádherný. Rozhlížela se po vstupní síni, dokud neuslyšela za sebou známý hlas.

"Á takže jste tady. Výborně, jaká byla cesta?" zeptal se Brumbál. Vina mírně se uklonila.

"Děkuji, dobrá." Dál nic neříkala a rozhlížela se.

"Albusi, kde jsou všichni?" zeptala se McGonagallová.

"Ve Velké síni, už na Vás čekáme s obědem. Pojďte."

"Ráda bych se omluvila, ale raději bych šla do pokoje, jestli to nebude vadit." Vina se necítila dobře, nechtěla se tu moc ukazovat s dětmi a snažila se oddálit setkání se Snapem.

"Ale no tak Vino, snad mi nedáte košem. Musíte taky něco jíst." Vina se jen podívala na McGonagallovou, která ji už strkala do Velké síně.

"Dobrý den." Pozdravila a sklopila hlavu. Ve Velké síni byl jenom jeden stůl uprostřed. Byla strašně nervózní všichni si ji prohlíželi, ale hlavně děti, které ji prozatím spaly na rukou. Byly úžasné, prospaly všechno.

Sedla si ke stolu, ale nepodívala se ani na jednoho.

"Dovolte abych představila slečnu Vincencii Accideciu, která se rozhodla že si dodělá 6 a 7 ročník tady. Jinak se učila doma." Představila ji McGonagallová.

"Máte nádherné děti, můžu." Vina poplašeně zvedla pohled k osobě která už se vrhala po malém Ondrovi.

"To je v pořádku Vino, tohle je ředitelka mrzimóru profesorka Prýtová." Představila ji McGonagallová. Mrkla na Vinu jako že je v pořádku. Vina předala malého Ondru Prýtoví, ale nadšena z toho nebyla a jakmile se probudil ani on ne. Začal plakat a nebyl k utišení.

"Pani profesorko McGonagallová mohla byste mi podržet Marii." Marie už taky naplákala, ale na svou prababičku byla zvyklá. Vzala si zpátky malého Ondru, která jakmile uslyšel Vinin hlas tak se uklidnil. Začala mu šeptem zpívat ukolébavku. Všichni ji poslouchali. Vině to nebylo moc příjemné.

"Asi by bylo lepší, kdybych je šla uložit. Mohla byste mi pani profesorko McGonagallová ukázat pokoj?"

"Jistě pojď." Jakmile odešly, ve Velké síni se rozpoutal velký rozhovor.

"Albusi, kdo je ta dívka je dost vyplašená. Není ji víc než 16." Zeptal se Kratiknot.

"Máš pravdu Filiusi. Víš ona je další oběť Voldemorta a její otec zrovna není svatoušek. Přes prázdniny bydlela u Minervy, pokud se nepletu tak je to necelých 17 dní co se jí narodily dvojčata Marie a Ondřej." Odpověděl smutně Brumbál.

"Chudák děvče. Proto se bojí ani se jí nedivím." Ozvala se Hoochová. Ostatní sní souhlasili.

"Albusi, jsi si jistý že to zvládne." Ozvala se Prýtová

"Myslím že slečna Vina zvládne cokoli, jistě mnohé z nás ještě překvapí." Utrousil ledově Snape, ale ani na jednoho se nepodíval.

"Jak to myslíte Severusi." Zeptala se Prýtová. Nic neřekl a odešel.

"Vinuško, jsi v pořádku?"

"Babičko, já se bojím, ty otázky a ostatní to je strašné." Povzdechla si Vina a posadila se na postel. Měla dva pokoje. V jednom byly dvě postýlky a v tom druhém byla velká postel bez nebes, protože McGonagallová věděla, že její vnučka to nemá ráda. Malý stolek a dvě křesla. Pod oknem pak byl ještě psací stůl. U dětí v pokoji byla velká skříň, protože by se už do vedlejšího pokoje nevlezla

McGonagallová se k ní posadila. Vzala ji kolem ramen.

"Nemusíš se bát. Nějak to spolu zvládneme. Uvidíš, stejně jsi mnohem dál než 7 ročník, když tak za mnou přijdeš a já ti s tím pomůžu. Ne že toho ale budeš zneužívat?" usmála se na ni babička.

"Neboj nebudu, otec mě nikdy s ničím nepomohl, vše jsem musela sama udělat." Posmutněla ještě víc. Minerva ji znova objala.

"Teď se vrátím do Velké síně a pošlu ti nějaké jídlo, alespoň poznáš Dobyho." Vstala a nechala ji tam samotnou. Vina pomalu začala vybalovat. Nepoužívala kouzla, raději to dělala ručně, víc se jí to tak líbilo.

McGonagallová přišla do síně zpátky a všichni se na ni podívali. Všimla si, že Snape už tam není. Sedla si a začala jíst.

"Jak jí je Minervo?"

"Bojí se Albusi, vliv jejího otce je i zde." Povzdechla si Minerva.

Všichni se na ni podívali.

"Dejme tomu že její otec byl na ni vždy velmi přísný a nenechal ji aby se mohla bavit. Hlavně nikdy nebyla moc s lidmi jejího věku. Vždy ji držel dosti zkrátka." Odpověděla McGonagallová na tázavé pohledy.

Od tohoto dne si Viny jak si přála McGonagallová moc nevšímali. Brali ji jako každou jinou studentku. Odpoledne ještě toho dne ji zařadili k velikému překvapení všech do Nebelvíru, i když si to spíš přála než že by to bylo rozhodnutí Moudrého klobouku.

Postupně si ji všichni oblíbili, dokonce i Snape v ní našel zalíbení i když se do ní věčně navážel.

Byl asi týden do vánočních prázdnin, měli právě lektvary a Vina došla kvůli dětem o pár minut pozdě.

"Ó tak milostpaní už se nám vyspinkala." Řekl hned Snape jakmile otevřela dveře.

"Omlouvám se pane profesore, zdrželi…"

"Mě nezajímá kdo nebo co vás zdrželo, sednout jinak máte školní trest." Vina ještě za celou dobu co byla v Bradavicích nedostala trest. Sice vše stíhala tak tak. Nebelvírští i když nebyla s nimi na koleji tak si ji oblíbili. Všichni taky věděli že má dvojčata. Občas ji s nimi bylo vidět venku. Jediné místo které na ni zbylo bylo úplně vzadu vedle Harryho Pottra.

"Dovolíš." Zeptala se šeptem.

"Slečno Accidecio, ne jenom že přijdete pozdě, ale ještě vyrušujete."

"Omlouvám se pane profesore." Pokorně před ním sklopila hlavu.

"Začněte s douškem živé smrti a kdo ho pokazí tak má školní trest. To platí i pro vás Lombottome a Pottre." Podíval se na ně výhružně.

Všichni se pustili do práce. Vina byla nesoustředěná, myslela na malého Ondru, ráno měl mírně horečku a ona si o něj dělala starosti. Asi v půli hodiny se stalo něco dost zvláštního. Vině vybuchl kotlík. Vždy byla nejlepší. Dokonce lepší než Hermiona.

"Slečno Accidecio, můžete mi vysvětlit co to má znamenat." Vina k němu zvedla nasupený pohled.

"Nic co by." Utrousila stejně ledově jako on. Všichni ztichli a pozorovali je.

"Ukládám vám školní trest. Dnes v osm u mě."

"Víte co si s tím trestem můžete, Ondra je nemocný a nehodlám trávit ve škole ani o minutu déle." Dala si ruce v bok a propalovala ho pohledem. Snape se mírně zarazil, ale zachoval se jako by měl.

"Mě je jedno co máte nebo nemáte. Dnes v osm u mě. A nechci slyšet ani slovo."

"Víte co, trhněte si." Vzala věci a chtěla odejít. Snape ji chytil za paži, ale tiskl pevně.

"Au, pusťte to bolí."

"Takhle se chovat nebudete."

04.02.2013 19:33:37
Vinka
Postavy z povídek patří Rowllingové, nekladu si na ně žádné peněžní nároky
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one