bg02ag.png

Alecta probudilo zvláštní ťukání na okno. Podíval se a uviděl otcovu sovu. Trochu ho to zarazilo, hlavně to že večer neviděl Severuse na večeři. Vstal a otevřel jí. Snesla se mu na rameno a nastrčila nožku s dopisem. Jakmile si vzal dopis sova zase odletěla.

Drahý Alecto,

Včera večer se narodil Vině zdravý chlapec.

Sice je ještě velice slabá, ale už i teď dělá problémy.

Doufám že jsi v pořádku.

 

Tvůj otec

Lord Voldemort

 
P.S. Pozdravuje tě matka a celá rodina.

Brumbálovi vyřiď že se Severus vrátí až bude sám chtít.

 

 

 

Alectovi zasvítili vzrušením a neočekáváním oči. Rychle se převlékl a vyrazil do ředitelny. Brumbál byl z tak brzké návštěvy hodně překvapen. Hlavně když se tam vřítil jako uragán. „Strejdo, Vině se včera narodil chlapec." Ani si nevšiml, že je tam není sám. McGonagallová se polila čajem. „Co jste říkal pane Raddle." Alecto se zarazil a podíval se na ni. Jeho vzrušení ho zase dostihlo.

„Má nevlastní sestřička co tu chvíli učila lektvary, tak se jí včera narodil kluk. Teda i Severusovi." Zářil jak sluníčko a Brumbál se začal smát až se na něj Alecto podíval nechápavým pohledem. „Provedl jsem něco." A začal se prohlížet, jestli někde nemá flek. McGongallová se už taky usmívala. Věděla, že se na to dítě hrozně těší.

„Jak se jí vede." Zeptala se rozjařeného studenta McGonagallová. Alecto jí vrazil dopis od otce. McGonagallová ho rychle přeletěla pohledem a podala dopis Brumbálovi. „Celá Vina, ta se nikdy nezmění." „Máš pravdu. Stejná jako její matka." Alectovi při tom svítili očička jako ježíškovi. „Asi budeš chtít jít domů jestli se nepletu." Podíval se na něj Brumbál. „Jo jen to řeknu Kristin, smí taky?" udělal psí oči na ředitele.

„Stejně by jste mi nedali pokoj." Usmál se Brumbál. Alecto vyrazil z ředitelny jak namydlený blesk, že ani za sebou nezavřel dveře. Oba se na sebe překvapeně podívali. „Kdy myslíš že budou oba zpátky?" „Myslím že za chvíli."

 

Za necelou půl hodinku tu byly oba sourozenci i s balenými malými batůžky. Oba profesoři jen na ně usmáli a Brumbál jim podal letax.

 

Vyřítili se oba z krbu a při tom srazili otce. Než se však Voldemort zpamatoval, Kristin i s Alectem byly v prachu. Zastavil je až Severus před ložnicí a odmítl je tam pustit, prej si Vina musí odpočinout. Oba zkoušeně se vraceli zpátky do jídelny. V jídelně už v klidu posnídali a každou chvíli se snažili dostat za Vinou a malým, ale nebylo jim to nic platné až u oběda, ale z tama ji hned odnesl Severus.

 

Po obědě pro ty dva došel Severus. „No tak pojďte, nebo zboříte hrad, ale jestli se jí přitíží tak si mě nepřejte." Zasyčel na ně. Oba se jen na něj usmáli a šli za ním. „Vinko." Vykřikli oba a vrhli se jí do náručí. Severus se raději vzdálil, protože je měl chuť zabit. Vině to ale nevadilo. Sice při pohybu zkřivila tvář bolestí, ale jinak se usmívala dál. „Jsi v pořádku." Strachovala se Kristin. „Ano jen to ještě bolí při prudkém pohybu. Severus mi zakázal vylézt z postele." Postýskala si. Kristin ji vzala za ruku. „To nebyl jenom Severus, že ne." „Ne, taťka mě seřval jako dobytka." Povzdechla si ztěžka. „Neboj, dlouho ležet nebudeš, on se hrozně o tebe bojí." Řekl vážně Alecto až připomínal svou matku. Pak se všichni tři rozesmáli. „Ptala se na tebe McGonagallová." „A co říkala, tak dlouho jsem Minervu neviděla." „Vy si spolu tykáte." Podivili se oba zároveň. „A proč ne, vždyť jsme byly kolegině." Usmála se Vina.

 

Severus mezi tím šel do jídelny a doufal že tam najde Voldemorta a nezpletl se. „Pane." Mírně se před ním uklonil, „přál jste si se mnou mluvit?" zeptal se. „Ano, pojď se mnou do pracovny." Vstal a zanechal tam ostatní samotné. Jakmile se zavřeli v pracovně pokynul Voldemort aby se Spane posadil. Severusovi se to nelíbilo, Voldemort se znenadání posadil naproti něho a měřil si ho pohledem.

„Kdy bude svatba." Vyštěkl náhle. „Co, jaká svatba Pane." Severus byl tak překvapený, že nedokázal uvažovat. Voldemort se ještě víc zaškaredil. „Chci vědět, kdy si vezmeš mou dceru." Severus si mírně oddychl. „Tak kdy?" zahřměl, protože už mu docházela trpělivost. „Nehodlám připustit, aby Ondra byl spratek nemanželský delší dobu než bude nutné.

 

„Kristin mohla by jsi tu na chvíli zůstat a pohlídat, kdyby se zbudil Ondra a tebe Alecto prosím, jestli by jsi mě nedoprovodil za taťkou do pracovny." Udělala na oba psí oči. „Vinko, měla by jsi ležet, budeme mít z toho průšvih." „Neboj nebudete, jedině já. Ale já to tu opravdu už nevydržím. Musím se alespoň projít." „Já nevím" oba se po sobě podívali a pak spočinuli pohledem na Vině. „Dobře, ale je to na tebe." Oba je objala a už se hrabala s postele.

„Kristin, kdyby se náhodou zbudil tak mi ho přines bude mít jistě hlad." „Rozkaz šéfe." Zasalutovala. Všichni se rozesmály.

 

Alecto ji dovedl až ke dveřím. Cesta šla pomalu, sice se chtěla přemístit, ale Alecto jí to nedovolil. Zaklepala a jak byla jen v županu tak vstoupila bez vyzvání do otcovy pracovny. Oba muži se otočili jako na povel a Severus ihned přispěchal ke své milé. „Měla jsi ležet. Ty opravdu…" začala ho líbat a tím ho i umlčela. Jakmile se od sebe odpojily, Severus se na ni přísně podíval. „Okamžitě se vrátíš do postele a s Alectem si to ještě vyřídím. Dobře ví…" znova ho políbila. „Nech ho Severusi, přemluvila jsem ho a Kristin mi hlídá Ondru, kdyby se náhodou probudil. Myslím že taťka tu mluvil o naší svatbě a to pokud se nepletu záleží pouze na nás."

„Tak to se velice mýlíš dcero." Ozval se chladně Voldemort. Severus poznal, že Vině moc dobře nedělá když stojí. Přenesl ji do křesla, kde před tím seděla sám a ještě ho přisunul blíž ke krbu. Vina se na Voldemorta usmála.

„Tati, teď bych stejně ten obřad nevydržela. Nejsem ještě úplně v pořádku a radši kdyby si se mnou Ondra na naší svatbě zatancoval." Sklopila pohled, protože viděla, že Voldemort už se neovládá. „Co." Vyskočil s křesla a chytil Vinu za lem županu.

„Pane nechte ji, jen Vás chce vyprovokovat. Mohl by jste jí ublížit." Snažil se ho odtáhnout. Vina se jen usmívala. Voldemort ji sice pustil, ale v zápětí ji vrazil facku až vykřikla bolestí, protože břichem narazila na opěradlo křesla. Tiskla si břicho a dívala se na otce. „Tati, ty opravdu skočíš na všechno." Vyrážela každé slovo a snažila se ovládnout bolest. Severus na nic nečekal a podal Vině lektvar proti bolesti. Severus u ní klečel a Voldemort rázoval po místnosti.

„Tos musela ho tak vytočit." Poslal jí myšlenku. „Alespoň na chvíli přestane otravovat se svatbou. Alespoň než mi bude líp." Ušklíbla se. Voldemort se zastavil, protože pochytil Vininu myšlenku. „Myslíš, že nechci aby ti bylo líp." Utrhl se na ni Voldemort až oba nadskočily a Vina sebou bolestivě škubla až jí utekl menší bolestný vdech. „Tohle už přeháníš. Vrátíš se do postele a jestli tě uvidím dřív někde jinde než v posteli, dokud nebudeš plně v pořádku tak si mě nepřej." Zasyčel. Pak k ní přešel a odstrčil Severuse. Vzal ji do náručí i přes její protesty a odnášel ji do jejího pokoje.

 

Co nejjemněji ji položil do postele a pořádně přikryl. „Jen jsem tě chtěla trochu poškádlit, tati prosím nezlob se na mě." Do očí jí vstupovali slzy a ty se snažila co nejrychleji zamaskovat. „No tak, víš že nerad vidím když pláčeš." „Dřív ti to nevadilo." Utrousila jedovatě. „Nepokoušej moji trpělivost." Zasyčel až se Vina otřásla a mírně se od něho odsunula. Věděla, že tohle přehnala.

„Ty mě opravdu vždycky dokážeš vytočit. To nemůžeš být jako ostatní." „Ne tati, víš že jsem po tobě." Mírně se usmála a dala mu na líci pusu.

 

 

04.02.2013 19:41:22
Vinka
Postavy z povídek patří Rowllingové, nekladu si na ně žádné peněžní nároky
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one