bg02ag.png

10. kapitola - Víkendová rodinná rada

Takže lidičky, tady máte další kapitolku k Rodině, snad se bude líbít není nic moc. Vzrůšo teprve nastane, ale to si budete muset počkat, jinak děkuji všem za komentáře. Pokusím se přibližně každých 14 dní přidal kapitolu k některé z rozepsaných povídek. Teď ale přeji už příjemné čtení.



10. kapitola – Víkendová rodinná rada

Minerva si spokojeně vydechla, hned po ránu otevřela oči do krásného slunečního dne. Byl pátek a to znamenalo, že dnes odjede s dětmi za Tomem a budou jen oni, nikdo víc nikdo míň.  Jak se na ten víkend těšila.

S mírným úsměvem se upravila a vyrazila do Velké síně na snídani. Všechny u stolu pozdravila a posadila se na své místo po pravici Brumbála, který tam už byl, jako i profesor Kratiknot.

„Abych nezapomněla Albusi, tento víkend tu nebudu ani dvojčata.“ Ozvala se jako by nic, jen co si nalila trochu čaje.

Brumbál se na ni podíval a chvíli ji pozoroval.

„A kde budeš, Minervo?“ zatím byl klidný, jenže uvnitř ho to sžíralo zvědavostí.

„Doma, Albusi, chtějí poznat celou rodinu a dojedou i bratři. Vidíš v tom snad nějaký problém, že tu nebudu?“ podívala se na něj přísně. Profesor Kratiknot věděl, že Minerva má děti, ale tohle netušil. Nechápal, co se mezi ní a Albusem děje. Nijak to moc neřešil.

„A kdy hodláš odejít?“ povzdechl si flustrovaně, věděl, že ji nadobro ztratil.

„Po večeři, kdyby se cokoli stalo vážného, tak pošli Favexe. Ten mě najde bez problémů.“ Usmála se v poklidu. To si ale všimla unaveného Severuse.

„Severusi, ty jsi zase odebíral mé koleji body celou noc. Mám se děsit, že když se podívám na hodiny, tak mě klepne?“ Severus se na ni podíval s chladným pohledem.

„Ne, drahá Minervo. Měl jsem něco na práci!“ zavrčel tajemně.

„Dopadlo vše dobře, Severusi?“ podíval se na něj přes Minervu Brumbál.

„To tu oba chcete probírat!!!!“ vypil hrnek horkého kafé naráz a zmizel bočním vchodem.

„Co mu zase přelítlo přes nos?“ zakroutila Minerva hlavou a v duchu se o svého syna bála.

„Zavolal ho a vrátil se před chvílí.“ Ozval se jako by nic Brumbál. Minervě na tom něco nesedělo. Byly domluvení s Tomem, že Severuse zavolá až tuto noc. Jenže on opravdu nespal, byl bledší v obličeji než obvykle a celkově se celý chvěl z vypětí. Co jí zase ten zatracený dědek tají.

„Můžu si s tebou potom promluvit, jedná se o slečnu Grangerovou.“ Ozvala se jako by nic Minerva. To i Filius už je opět vnímal.

„Taky by mě zajímalo, co se s Hermionou děje, její výsledky nikdy nebyly tak špatné.“ Ozval se maličký profesor Kratiknot.

„Zhroutila se mi před dvěma dny, obávám se, že jen tak z toho se nedostane.“ Povzdechla si Minerva. Ne jen, že její malá dcerka je pořád vystresovaná, protože neví, jak to bude a jestli to náhodou nepoužije proti ní Brumbál, ale ještě i to jejich stěhování. Má z toho strach. To McGonagallová věděla. Mluvili o tom včera večer.

„Dobře, teď pokud se nepletu, máš volnou hodinu?“ podíval se na kolegyni Brumbál.

„Ano, musíme to vyřešit, už to nezvládá.“ Promnula si unaveně obličej. Všimla si, že právě Harry došel i s Hermionou a Ronem na snídani. Sledovala je a všimla si, že Harry se kvůli něčemu zlobí. Pak jí to došlo, ona zase nic nejí.

Všimla si, že Brumbál už dojedl.

„Můžeme?“ zeptal se jí.

„Ano, jen se zastavím u mého stolu. Počkej mě ve Vstupní hale.“ Zvedla se a vydala se k trojici.

 

„Slečno Grangerová, po hodině se zastavte u mě v kabinetě.“ Nic víc jim neřekla, ani nic nevysvětlovala a vydala se za Brumbálem. Svižným krokem se vydala za Brumbálem, těch pár studentů co bylo mezi prvními na snídani to nějak ani moc nepřekvapilo. Moc se o takové věci nezajímali.

„Mio, prosím, musíš něco sníst.“ Prosil Harry svou sestru. Mezi tím chtěl něco říct Ron, ale Hermiona se od něho odvrátila, zvedal se jí z něho žaludek.

„Ron to zvládne i za mě.“ Promluvila potichu s nosem zabořeným v novinách.

„Sakra neser mě, vezmi si tu topinku a jez.“ Vrazil jí topinku namazanou speciální bradavičkou masovou směsí. Hermiona se jen na něho ztrápeně podívala.

„Nechci, není mi moc dobře, stačí mi čaj!“ zvýšila hlas, až se skupinka zmijozelských na ni podíval. Harry na nic nečekal, a nacpal jí topinku do pusy. Chudák, Hermioně nic nezbylo než skousnout, jinak by ji tam začal krmit jak nějakou husu. Věděla, že jak její maminka, tak bratr si o ni dělají starosti.

 

McGonagallová s Brumbálem došli v tichosti do ředitelny. Minerva McGonagallová ani nečekala na vyzvání a vyčerpaně se složila do křesla u krbu.

„Albusi, proč jsi musel na ni tak tlačit. Už to došlo tak daleko, že ani nejí.“ Povzdechla si ztrápeně.

„Já, Minervo, myslím si, že jenom já za to nemůžu.“ Posadil se naproti své kolegyni.

„Albusi, to byla už jenom špička ledovce, jestli se jí něco stane, tak to odskáčeš.“ Zavrčela vyčerpaně. „A teď mi tu laskavě vysvětli, co zase Severusovi přelítlo přes nos. Uvidíme, jak na tom Mia bude po víkendu.“ Dívala se mu zpříma do očí.

„Severuse dnes povolal, potom se tu objevil s jednou dívkou, která v zápětí zmizela, a Severus aniž by mě byl ochoten cokoli říct, tak došel až dnes ráno přímo na snídani. Málem mě seřval, spíše ty bys mohla vědět co s ním je. Protože jestli se nepletu, poslední dobou dost často chodil k tobě do kabinetu!!“ pozvedl jedno obočí.

„Co prosím?“ podívala se na něho Minerva.

„Chci vědět, jak dlouho jste milenci.“ Zavrčel a přivolal si čaj.

„Milenci, Albusi, tobě totálně přeskočilo, vždyť by mohl být můj syn. Milenci, taková kravina.“ Mávnutím ruky nalila čaj a sobě si přidala, i když normálně nesladívala i cukr s mlékem. Zajímalo ji, kde na to Brumbál došel.

„Opravdu, mě jsi dala košem, potom jsi nějak moc držela ochrannou ruku nad Severusem a teď tě navštěvuje někdy i pozdě v noci.“ Na Brumbálovi bylo poznat, že hoří zvědavostí.

„Tedy Albusi, ty mě překvapuješ, že bys špehoval mé dveře, kolik jimi projde lidí? To jsem si nemyslela, že jsi pořád tak sexuchtivý.“ Vyloženě se mu vysmívala, ale bylo to pro ni taková ta úleva, kterou za těchto několik dní už vážně potřebovala. Ne jen, že měla šílený strach o dceru, ale taky jí dělal problémy i Severus, který se opravdu choval velmi podivně a Albus měl pravdu. Navštěvoval ji daleko častěji a měl daleko víc podivných otázek než kdy obvykle. Hlavně co se jednalo u silné čarodějky v těhotenství.

„No dovol, při mých 150 letech!“ načepýřil se. Takže jeho ego i sexualitu popostrčila. Při jeho čertění se usmála.

„Tak mě neobviňuj z toho, že spím se Severusem, nic proti tobě Albusi, JÁ SVÉHO MUŽE MILUJU.“ Dala důraz na poslední část věty.

„Dobře, tak proč je věčně u tebe Severus?“

„Sama pořádně nevím, vím, že ho něco trápí a chtěl by o tom mluvit, ale zatím nenašel tu správnou řeč.“ Jen doufám, že to o víkendu zjistím. Pomyslela si Minerva, ale před Albusem nechtěla nic říct.

„Takže mě nevyměnil jako důvěrníka?“ optal se přímo.

„Jak to myslíš, jediné co vím, tak se mu nelíbí, že pořád na něho naléháš. Má nějaký osobní problém. A jinak Albusi já jdu. Nech mé děti na pokoji, po víkendu se tu stavím, měli bychom být zpět už večer, ale uvidíme. Teď mně omluv musím jít.“ Po tom se zvedla a nechala zamyšleného Brumbála samotného.

 

„Sakra, dědek jeden plesnivý jak se opovažuje mě obviňovat z toho, že se scházím se Severusem, pokud to není můj student, tak mu to může být ukradené. Toma to pobaví. Raději se vydala do učebny a snažila se myslet na něco jiného, přece jenom za 10 min tu bude Hermiona, se kterou si musím promluvit, doufala, že se trochu zklidní, co to tajemství nebude jen její a rodiny.

Nemusela čekat dlouho, a jak si všimla, opět Filius je pustil dříve. Mia došla k ní a posadila se do lavice.

„Mio?“ pohladila ji její matka po hlavě a při tom zamkla a zabezpečila celou učebnu. Posadila se na židli před její lavicí. Ta k ní zvedla trochu unavený pohled.

„Maminko, co jsi potřebovala?“ optala se a pozorovala svou matku, která se chovala jinak než normálně, nikdy ji neviděla uvolněně sedět na obyčejné židli.

„Já nic nepotřebovala, jen by mě zajímalo, proč nejíš, trápí tě něco nebo jsi nemocná.“ Vzala ji za ruku.

„Víš, já jsem se asi dala s Dracem dohromady. Tedy jen se spolu učíme v knihovně, ale co chvíli se on mě dotkne nebo já jeho.“ Mírně se zasnila a potom se podívala vyděšeně na usmívající matku.

„A proto nejíš, poslední dobou jsi zhubla. A ne jen trochu.“ Přísně se na ni dívala.

„Já nemůžu jíst, nevím prostě mám strach, hlavně z Brumbála a Dracových rodičů. Mami, oni to nepochopí, co když Dracovi nějak jeho otec ublíží?“ povzdechla si flustrovaně.“ Minerva se na ni mírně usmála, konečně její děti řeší i normální pubertální věci a ne jen jak zachraňovat svět.

„Mami to není vtipné.“ Rozhořčila se dívka.

„Ale no tak Mio, jen jsem ráda, že řešíte klasické problémy vašeho věku a ne nic co by bylo jen pro dospělé. Ale s tím jídlem něco uděláš, o víkendu to zkusíme spolu, ano dcerunko.“ Pohladila ji po vlasech. „Tak teď budu muset odemknout a pustit ty ostatní. Když tak řekni, že jsme řešili něco ohledně tvého krátkodobého špatného prospěchu.“ Vstala a vrátila židli zpět. Potom jen mávla rukou a dveře se otevřely.

 

Minerva celý den prožila jako by ji někdo očaroval. Z hodin, které měla, si skoro nic nepamatovala, byla z části jako robot. S dětmi byla dohodnutá, že odejdou ještě před večeří. Severus se tu měl zdržet a před Brumbálem měl být zavolán při večeři.

Už měla nachystané všechny věci a čekala jen na dvojčata. Seděla u krbu a přemýšlela nad svým synem. Severus se choval divně a odmítal se s ní o čemkoliv bavit v Bradavicích, až doma. Trápila se s tím, nemusela ovšem čekat dlouho a už dvojčata klepala na její kabinet.

Zvedla se a otevřela. Jaké bylo pro ni překvapení, když za dveřmi stál Severus.

„Severusi?“ pokynula mu, aby šel dál.

„Mám problém, potřebuji nějaké spolehlivé přenášedlo, pro zraněnou osobu. Tak abych se dostal rovnou ke mně do pokoje.“ Tvářil se až moc vážně, aby jí nedošlo jak moc je to vážně.

„Dobře.“ Vytáhla z hábitu jednu minci a mávla nad ní rukou. „Je nastavená tak, že tě přenese přímo do postele. Severusi, jedná se o to, proč jsi tak…“ zakroutil hlavou, aby ji umlčel, protože někdo klepal na dveře.

„Uvidíme se doma, nezapomeň, musíš odejít dveřmi, Brumbál nás pořád sleduje. Pobavíš se.“ Při slově Brumbál Severus zatnul ruce v pěst. Minerva jen zvedla jedno obočí a otevřela dvojčatům, které už klepaly na dveře. Severus vyvlál z kabinetu profesorky ještě naštvanější než byl.

Ti dva raději rychle uskočili bokem, aby je náhodou Severus nesmetl.

„Pojďte, jdete pozdě.“ Podívala se na ně přísně. Severus byl až moc rozrušený.

„Promiň mami, nemohli jsme se zbavit Rona a Deana.“ Povzdechla si unaveně Hermiona, „prostě nedokážou pochopit, že když řekneme, že musíme jít, tak že to bude bez nich.“ Vrčela naštvaně Hermiona. A složila se do křesla.

„Moc si nesedej, odcházíme. Ty též Harry.“ Dívala se na své unavené dvě děti.

„Tak jo honem.“ Chytil svou matku za ruku a Hermiona ho napodobila.

„A máte všechno i úkoly?“ podívala se na ně přísně. Jenom kývly. Po tom už po Minervě a dětech zbyla jen mlha.

 

Objevili se v jídelně, kde už na ně čekala Bellatrix.

„Mami, Harry, Hermiono.“ Rychle je všechny objímala.

„Ahoj Bello, jak se ti vede?“ pohladila ji po tváři Minerva.

„Bylo to i lepší, máme tu počkat, než skončí schůze.“ Podívala se na svou matku, věděla, jak se jí nelíbí, jak se její otec chová.

„Byl tu včera Severus?“ posadila se ke stolu a nechala si přinést karafu s vínem a nějaké občerstvení.

„Ano, pohádal se s otcem a odnesl jednu dívku, kterou před tím dovedli smrtijedi.“ I na ní bylo vidět, že neví, o co se jedná.

„Běž za otcem, že s ním chci hned mluvit!“ přikázala přísně a podívala se na dvojčata, která hltala každé slovo.

„Ale mami, co ostatní smrtijedi?“ Belle se v očích objevil strach.

„To tam mám jít sama?“ podívala se na ni. Bella raději rychle vycouvala a při tom si ještě zmizela hábit na smrtijedský i s maskou.

 

Běžela do Velkého sálu. Když vešla, tak přešla přímo před otce a poklonila se.

„Jsou zde, pane.“ Pronesla potichu.

„Proč mě rušíš, Bellatrix, měla jsi nakázané něco jiného!“ zavrčel mírně naštvaně.

„Jenže ona chce jít sem sama, nakázala mi to.“ Ostatní smrtijedi začali si něco šuškat.

„Snad ještě chvíli počká, Ne!?!“ podíval se na rozechvělou dceru před sebou, ale před ostatními musel si zachovat svou tvář.

„Neřekla bych.“ Zašeptala. To Toma trochu popudilo.

„Zmiz, musí počkat.“ Mávl rukou a Bella se postavila.

„Ale…“

„Žádné ale, řekl jsem, jdi. Nebo ti mám pomoc.“ Podíval se na ni a stoupnul si z křesla.

„To nedopadne dobře.“ Zašeptala a rychle se klidila ze sálu.

„Vy zmizte. Pak vás zavolám.“ Až moc dobře si uvědomoval, že Minerva by to nikdy nic takového neudělala, kdyby to nebylo vážné. Něco se muselo stát. Jen co smrtijedi zmizely, vydal se za svou ženou a dětmi do jídelny.

 

Jen co došel do jídelny, viděl klepající se Bellu a hádku mezi Severusem a Harrym.

„Co se tu děje?“ zvýšil hlas, aby je překřičel. Minervu nikde neviděl.

„Nic, zhola vůbec nic.“ Vrčel dál Severus. Po tom obešel svého otce a zmizel z jídelny.

„Můžete mi někdo říct, co se tu děje?“ podíval se na Harryho.

„Na mě se nedívej, jen si na mě vylívá zlost.“ Zavrčel stejně, tak temně a ledově jak to uměl Tom.

„Tys taky nejsi nevinný, kdybys do něho nerýpal, že má málo sexu, tak by se do tebe tak nepustil.“ Smála se mu Hermiona.

„No ty máš co říkat, ty s tím tvojím Malfoyíčkem.“ Vrátil jí Harry, už chtěla mu něco odseknout, když do toho vstoupil Tom.

„Nechte toho, kde máte matku a vy se semnou ani nepřivítáte?“ Hermiona a Harry ho hned objali. Prostě Harry si uvědomil, že on mu zase tak moc zlého nezpůsobil, jako Brumbál, když to jednou při trestu probíral se Severusem.

„Tak a kde je vaše matka?“ optal se na to co ho tak moc zajímalo a jestli konečně zjistí co s to tu děje a co je se Severusem.

„U bráchy v pokoji.“ V klidu odpověděla Hermionu.

 

Na nic nečekal a rovnou se vydal za svou ženou. Když tam vešel, všiml si, že se nad něčím sklání na posteli a Severus chodí jako lev v kleci.

„Minervo, drahá…“ pak se zarazil, protože poznal dívku, kterou mu včera dovedli. „Co tu ona dělá?“ ukázal na dívku.

„Teď neruš, musím se soustředit, abych to mrtvé dítě z ní dostala bez úhony na jeho matce.“ Dál se soustředila a něco přeříkávala, při té zprávě se Severus zarazil.

„Cože!“ vykřikl Severus a zbělel ještě víc, než byl.

„Můžete vy dva vypadnout, nebo jí ještě ublížím. PADEJTE!!“ zakřičela naštvaně Minerva a pohybem ruky je vyhodila za dveře. „Blbci.“ Dál se soustředila na dívku.

 

Severus se málem za dveřmi složil.

„Můžeš mi Severusi vysvětlit kdo to je? A jak to, že je v takovém stavu, pokud vím, ta byla jen v bezvědomí, když jsi ji odtud unesl.“ Podíval se na Severuse Tom. To už tam byly i dvojčata a Bella. Tonks měla dojít až po večeři, kdy jí končila služba.

„To Brumbál, když jsme se loučili, tak ji pro změnu unesl on a vyslýchal, protože si myslí, že dělá pro tebe špicla.“ Vrčel vyčerpaně. Najednou se cítil daleko vyčerpaněji, než asi byl.

„Jak dlouho s ní si?“ optal se klidně Tom.

„Něco přes rok, znala mě ale pod jiným jménem, původem je to Francie.“ Odpovídal.

„Dobře, pak to probereme, teď musíme počkat, až Minerva to dokončí, nerad bych byl prohozen zdí, že ji ruším.“ Usmál se a položil Severusovi ruku za rameno. Snažil se mu tím dodat trochu odvahy. Viděl na něm, že je na pokraji sil, ví, jak se cítí. On to prožil a dokonce 4x když Minerva rodila.

Ti tři je jen poslouchali.

Vrzli dveře a Minerva se na ně usmála.

„Bude v pořádku, jen musí odpočívat, chce tě vidět, Severusi.“ Pohladila svého syna po zádech, když kolem ní procházel. Potom vyšla na chodbu a přivítal se polibkem se svým mužem.

„Nechci nic říkat, ale Albus tohle už přehání. Dal jí vypít veritaserum, proto dítě nepřežilo.“ Povzdechla si a unaveně se opřela o Toma.

„Vím, už mi to říkal Severus. Měli bychom jít na večeři, těm dvěma to pošleme.“ Dal jí polibek na čelo a v objetí se vydal se svou ženou následován dětmi do jídelny.

 

Po večeři přišla Nymfadora a byla překvapená, když neviděla Severuse v salonku.

„Ahoj všichni, jak se máte?“ pozdravila se se všemi. „Co máme k večeři, mám hlad jak vlk.“ Usmála se, jakmile ji Minervu pustila z obětí.

„V jídelně to máš, běž se najíst zlato, pak si popovídáme.“ Pohladila ji po jejích křiklavě růžových vlasech.

„Dobře, a kde je Severus?“ podivila se.

„U sebe, potom se to dozvíš. Běž už, musíš být hladová.“ Popohnala jí její matka. Minerva si hlasitě povzdechla.

„Jdu se na ty dva podívat, jestli nic nepotřebují.“ Zvedla se, odešla.

 

Došla do Severusovi ložnice a uviděla, jak oba spí v náručí. Vzala deku, která byla odložena na křesle a oba přikryla. Severus se trochu zamrvil, ale jinak spal dál.

 

Vrátila se za ostatními.

„Oba spí.“ Prohodila jen tak.

„Oba?“ podivila se Nymf.

„Ano, Severus a jeho vyvolená.“ Usmála se na ni její matka. Nymfadoře málem vypadli překvapením oči a její vlasy měnili odstíny a barvy.

„Takže asi se jen tak vnoučat brzy nedočkáme.“ Prohodil jen tak s úsměvem Tom. Při tom se všichni podívali na svého otce, jen Minerva byla při tom nějak moc tichá. „Děje se něco lásko?“ optal se a vzal svou ženu za ruku.

„Ne, co by se mělo dít?“ usmála se křečovitě.

„Jen ta poznámka jako by tě vykolejila.“ Díval se na ni pozorně. Minerva si povzdechla. „Chtěla jsem probrat ten odjezd, jenže teď vidím, že Severus kvůli ní nebude chtít, protože ona sama začíná kariéru v Londýně, pro jakousi kozelnicko-mudlovské firmu. Nymfadora má svého Remuse, který jak ho znám odmítne kamkoli jezdit a já jsem těhotná.“ Povzdechla si a schovala tvář do dlaní, kterou před tím prudce vyprostila z rukou svého muže. Ten seděl jak opařený vedle své ženy a jen otvíral a zavíral pusu jak nějaký kapr na souši.

„Co jsi to řekla?“ zeptal se lapající po dechu Tom.

„Mami, ale jak?“ překvapeně se na ni podívala Tonksonová.

„Mám ti vysvětlovat, jak se dělají děti, já jsem myslela, že jsi už dostatečně stará na to, abys to věděla!“ Odpověděla trochu naštvaně její matka.

„No tak Minervo, myslíš, že bychom si mohli o tom promluvit o samotě u nás v ložnici.“ Vzal jemně ženu za ruku a postavil se. „Bavte se tu mládeži a nezbořte hrad.“ Vzal svou ženu a vyvedl ji ven.

 

Do ložnice došli v tíživém tichu. Minerva se posadila ztěžka na postel.

„Nějak nám ten lektvar nezabral.“ Povzdechla si a smutně se podívala na muže.

„A máš v tom 100% jistotu, byla jsi u lékouzelníka?“ strachy ji pozoroval.

„Ano nebylo mi dobře tak jsem šal za Poppy. Myslela jsem, že mi začíná ta chřipka, co byla v Bradavicích a ona mi řekla, že to chřipka není, ale že jsem těhotná. 2 týden, ještě je čas to dát pryč.“ Podívala se zkoumavě na Toma.

„Já nevím, Minervo, tohle je strašně důležitá věc. Jen mám o tebe strach. Teď když Brumbál pořád po tobě jde a co tvé zdraví, dvojčata jsi málem nepřežila.“ Pohladil ji a rychle ji vzal do náručí, když se jeho milované objevili v očích slzy.

„Záleží na tobě, jestli si to dítě necháš nebo ne. Nechci tě do ničeho nutit. Jen mám o tebe strach.“ Jemně ji políbil na ústa.

 

Mezi tím v jídelně.

„Mám o mamku strach. Když čekala vás dva, málem zemřela.“ Povzdechla si Bella. Přece jenom ona byla nejstarší.

„Kdo málem zemřel?“ ozval se ode dveří Severus. „A kde jsou rodiče?“ zeptal se, jakmile se posadil.

„Mamka je těhotná a otec málem dostal infarkt, stačí bratříčku.“ Severus vyprskl víno, kterého se napil.

„Ale teď mi pověz kdo je ta neznámá v tvém pokoji.“ Šťouchla ho Nymfadora loktem do žeber, vedle které seděl.

„Moje přítelkyně, to je teď jedno, jak na tom mamka je, jak je dlouho těhotná.“ Díval se zpříma na Bellu.

„Na mě se nedívej, já mám ještě v živé paměti, jak trpěla u dvojčat, měla by to dát pryč.“ Severus při tom sebou poplašeně cukl. Jediný kdo byl podivně tichý, byl Harry a Mia. Severus při utírání vína si jich všiml.

Hermiona byla bílá jako stěna a Harry ji držel za ruku.

„Co Brumbál?“ podívala se vyděšeně po nejstarším bratrovi.

„Co s ním je?“ zeptala se tentokrát Nymfadora.

„Pořád po mamince pase, sleduje ji, co když jí něco udělá.“ Harry rychle vzal Hermionu kolem ramen a držel ji, aby se nezhroutila úplně. „Za všechno můžu já, já jsem mu to prozradila, já za to můžu, že Brumbál o mě a Harrym ví.“ Plakala už dívka na plno. Severus si klekl před Miu a vzal její ruce do svých.

„No tak, Brumbál by to stejně dřív nebo později zjistil. Umí velmi dobře manipulovat. Je to špička v hraní šachů, hlavně, když figurami jsou lidé na zemi. Ne jen tak sám o sobě je největší kouzelník, ani ne tak silný jako naše maminka, ale umí manipulovat lidmi, stejně jako náš otec. Proto se ho všichni bojí nebo ho uctívají.“ Otřel dívce slzy z tváří. Potom se postavil a nalil ještě do dvou skleniček víno.

„Ne že to řeknete na mě rodičům.“ Podal oběma víno.

„Děkujem.“ Odpověděl Harry za oba.

„Severusi, ale co když ublíží mamince.“ Vypila na jeden lok Mia víno.

„Neublíží, to by si nedovolil, kdy že mají dorazit strýcové s rodinami?“ otočil se na Bellu.

„Ráno, nejpozději na oběd.“ Ozvala se ode dveří jejich matka, byl tam i její otec.

„Mami, jak ti je? Jak to, že ten lektvar neúčinkoval, ty jsi ho zapomněla jednou vzít nebo proč?“ ptal se Severus.

„Nefungoval, no asi se to mělo stát.“ oba se posadili na dvojsedačku a Minerva zaměřila pohled na dvojčata a to co mají v rukou.

„Od kdy můžou 15-leté děti pít víno?“ zvedla jedno obočí.

„Od té doby co jsou opět na pokraji zhroucení a vyčítají si, že prozradily, kdo je jejich matka.“ Ozval se jako by nic Severus a otci podal též víno a matce jablečný mošt.

„Takže já jako už nesmím ani víno?“ podívala se na syna.

„Většinou těhotné ženy nesmí pít.“ Usmál se a posadil se na pohovku jako by nic.

„Jak jí je? Severusi.“ Podívala se na syna jeho matka.

„Nic moc, dal jsem jí lektvar na spaní, zbudila se nočním děsem.“ Povzdechl si. „A jak je tobě mami.“ Začal ji zkoumat svým vycvičeným okem špiona.

„Normálně, uvažuji o tom, že to dítě dám pryč.“ Mírně se usmála a vyměnila si se svým mužem sklenici.

„Minervo, Severus má pravdu…“ nestačil to doříct, protože ho umlčel polibek od jeho ženy.

„Já vím, ale sklenka mi neublíží a zítra před bratry mlčte, že jsem opět těhotná. Není jisté, že si to ještě nechám.“ Podívala se po všech dětech. Jen dvojčata byly zvláštně červené.

„Vy jste opilí.“ Prohlídla si je líp.

„Ne.“ Odpověděl prostě Harry.

„To vidím, ale taky vidím, že neumíte pit, kde jste slyšeli, že víno se pije jak voda.“ Čertila se trochu Minerva a při tom si usrkla vína.

„Drahá vzpomínáš, jak se v jejich letech snažil naučit pit Severuse.“ Usmíval se Tom.

„To mi otče, ani nepřipomínej, ještě teď mi je špatně jen si na to vzpomenu.“ Zakroutil hlavou Severus.

„Já to už nezvládnu.“ Škytla Hermiona.

„Co nezvládneš zlatíčko, Brumbála nebo vztah.“ Vzala svou dceru za ruku Minerva.

„Oboje, je to šílené, s Dracem nikdy nebudu moc být veřejně a Brumbál je hňup.“ Ostatní sourozenci se rozesmáli.

„Tedy to stálo za to.“ Smál se Harry. „Neboj, sestřičko, Brumbál dá na chvíli pokoj, jeho věž je pořád ještě nestabilní.“ Usmíval se jako by nic.

„Ty něco víš o výbuchu ředitelovy věže, když byl na ministerstvu?“ optal se jako by nic Severus a pohodlně se opřel.

„Jaký výbuch?“ zeptal se Tom a podíval se na Minervu.

„Ano, já a Albus jsme museli na ministerstvo, kvůli plesu, který by se měl pořádat v Bradavicích. No a jen co jsme tam dorazily, tak za 15 min přibližně vyletěl z krbu Severus, že celá ředitelna i ředitelova věž vyletěla do vzduchu. Brumbála to málem složilo a Severus jen konstatoval, že to bylo provedené velmi pečlivě, protože chrlič zůstal i se schody neporušený, jen kdo projde chrličem, tak sletí 15 m výšky.“ Zadívala se přísně na Harryho.

„Na mě se nedívej, nejsem jediný, kdo v tom jede.“ Mia ho praštila, aby mlčel.

„Hermiono?“ podíval se na ni zaráz její matka s Bratrem.

„Ano.“ Zašeptala a při tom dupala po noze Harrymu.

„Ty v tom jedeš taky?“ zeptala se s úsměvem Minerva.

„Jen malinko. V tom jede každá kolej.“ Raději se odsunula od rodičů. Tom se začal smát, opravdově smát k němu se přidala i Minerva.

„Kdo všechno v tom jede, to jako i moji zmijozelové?“ optal se překvapeně Severus.

„Ano, ve škole vzniká frakce proti Brumbálovi.“ Usmála se na bratra Hermiona.

„Mio, máš jediné štěstí, že nejsme ve škole a nejsem nyní tvůj profesor.“ Zavrčel ledově.

„Nech je Severusi, musíme to vyřešit, tohle je vážnější než vyhození ředitelny s věží do vzduchu. Kdo vlastně vypočítával všechno k vyhození a co jste použili?“ Hermiona si vyměnila s Harrym pohled.

„Co tak to řešit zítra jsme strašně unavení.“ Zvedal se Harry a táhl svou sestru pryč.

„Nikam.“ Zvýšila hlas Minerva. Oba se zarazili a pomalu se otočili.

„Kdo všechno v tom jede?“ stoupla si a založila ruce v bok.

„Stačí, když řeknu, že je to 50 lidí z Bradavic?“ ozvala se, nesměla Mia.

„Pade-padesát?“ Tom musel chytit svou ženu, protože to rozrušení způsobilo, že se jí začaly dělat mžitky před očima.

„Minervo, proboha, posaď se.“ Severus už podával své matce sklenici vody.

„Jsem v pořádku, jen se mi udělalo trochu mdlo.“ Dýchala zhluboka. Při tom víc zelenala.

„Nebudeš zvracet mami?“ podíval se na ni pozorněji Severus.

„Ne jen dej mi ještě trochu toho vína, já se potřebuji uklidnit, Severusi, ty nemáš ponětí, co by to tohle znamenalo. Kdyby studenti sesadili ředitele, tak by to znamenalo, že celé Bradavice spadnou pod ministerstvo.“ Dýchala zhluboka. Severus jí chtěl podat to víno, ale jeho otec ho zarazil.

„Minervo, bude lepší, když si půjdeš lehnout.“ Pohladil ji jemně po tváři.

„Ne, Tome, musíme ještě probrat to stěhování, než tu zítra budou bratři. Oni si chtějí ministerstvo přivlastnit.“ Povzdechla si.

„No tak, lásko, pokud jim to nedovolíš, tak nic nebudou moc udělat. Vím, jaké máte v rodině zákony, i když jsi prostřední, jsi nejstarší ženský potomek.“ Hladil ji po tváři, dokud trochu nenabrala barvu.

„Nemyslím si, že je to bude tak moc zajímat.“ Zase začínala zelenat.

„Minervo, musíš se uklidnit, nebo se ti ještě něco stane.“ Vzal ji do náručí a nesl pryč. Co nás tu ještě potká, první Severusova dívka a teď má žena. Ostatní se rozešli každý za svým.

 

Položil ji do postele a už bral od Severuse lektvary, pro které se stavil cestou ve svém pokoji. Při tom zkontroloval i svou lásku, která momentálně jak zjistil, má mírnou teplotu.

Předal otci lektvary a zadíval se na matku.

„Mami, raději to zítra zrušme.“ Neptal se, konstatoval.

„To je dobré Severusi, jen se prospím a bude mi dobře. Jen to byl pro mě šok.“ Mírně se nadzvedla a pomáhala svému muži, aby z ní dostal v poklidu hábit.

„Severusi, počkej na chodbě.“ Otočil se na něj jeho otec, když Severus pořád stál a pozoroval svou matku, která ještě pořád měnila barvy.

„Prvně jí dej lektvar na posílení, potom až na uklidnění a mezi tím by měla něco sníst, stačí kousek chleba nebo sušenky a potom až lektvar na spaní.“ Narovnal lektvary, tak jak by to jeho maminka měla vypít.

„Myslím, že vím jak se o svou ženu postarat, vypadni.“ Zavrčel. Nelíbilo se mu, jak se Severus dívá na svou matku. V jeho pohledu bylo tolik smutku a i mírné zloby.

„Severusi, kdybych mohla tak velmi ráda bych to dítě zachránila, ale bylo už mrtvé.“ Stekla jí osamělá slza po tváři.

„Omlouvám se, maminko, tak jsem to nemyslel.“ Utřel ji rukou slzu a políbil ji na čelo, potom odešel, u dveří se ještě zastavil a otočil se: „Kdyby něco jsem u sebe.“ Potom potichu zavřel za sebou dveře.

***

Mia zastavila svou sestru Bellu, když se chystala taky odejít.

„Bello, mohla bych s tebou mluvit.“ To víno bylo jen chvilkové opojení. Stejně tak u Harryho.

„Ano, děje se něco?“ posadila se zpět.

„Mám problém. Ty ale znáš Malfoyovi ne?“ podívala se na sestru.

„Ano, ale nechápu, kam tím míříš?“ dívala se na ni zkoumavě.

„Myslíš, že by… jsi skoro Narcisy sestra, tedy vyrůstali jste tak skoro ne. Jestli se nepletu.“ Podíval se na ni a třela si nevozně ruce.

„Ano, ale co ty máš nějaký problém s Narcisou?“ pozorovala svou sestru, která díky nervozitě se opila z jedné sklenky vína před rodiči.

„Ne s ní, vlastně nemám s nimi problém. Jen víš, Severus to už ví, mluvila jsem o tom i s Dracem, ale co jeho rodiče?“ optala se nešťastně a dopila mámino víno.

„Co ví Severusi a co je s Dracem?“ zeptala se zmateně.

„Prostě se mi líbí a já se líbím jemu.“ V obličeji byla rudá a pořád ještě rudla. Bella jak ji pozorovala, tak si myslela, že musí být rudá i na zadku.

„Ale pořád nechápu co s tím má co dělat s Narcisou?“ pořád nějak nechápala.

„Ty víš jaká je, ale jeho otec je jen arogantní blbec a bojím se, že to Dracovi zakáže, on neví, kdo jsou mí rodiče, ani Draco, jen prostě…“ nedokázala to říct, až tak moc ho milovala, už viděla, co udělá Ron, ten bude šílet.

„Tak Narcisa to vezme v klidu, hlavně když to bude tady, a já budu u toho. S Luciusem to bude problém, ale toho jistě zpracuje otec.“ Mávla nad tím rukou Bella.

„Otec, zbláznila jsi se. Sice by chtěl mít Malfoye v rodině, ale víš, co to bude, když to zjistí Brumbál. Co maminka. To nedopustím, to raději budu dělat jako, že nic a jen se s ním budu dál učit v knihovně.“ Zlobila se Hermiona. Jak jí teď připomínala mamku, stejná vášeň i síla.

„Myslím, že se to vyřeší dřív, než myslíš, počkej, až poznáš strýce. To mamka je proti nim ten nejsvětější anděl.“ Smála se Bella, když postřehla, že Hermiona z rozštílení vypila další sklenku, asi tu Severusovu nebo její.

„A s tím vínem brzdi nebo ti ráno bude zle.“ Smála se Bella.

„Fajn, dáš mi ještě.“ Natáhla k ní prázdnou sklenku.

„Nepřeháníš to trochu?“ smála se ještě víc Bella.

„Vůbec ne, však ty si dáš taky ne?“ usmála se na ni její malá sestřička.

***

 

Příjezd bratrů

Druhý den ráno Hermiona i Bellatrix stali se strašnou kocovinou. Severus když viděl své sestry, tak se smál jak pominutý. Minerva ta jen protočila oči a naštvaně jim oznámila, aby si to užili, že nemá ani jedna rozum. Za to jejich otec se zachoval naprosto fantasticky a jen jim dal lektvar proti kocovině a bolesti hlavy.

„Děkuju, tati.“ Ozvala se šeptem Hermiona u snídaně.

„Není zač, jen prosím před matčinými bratry se tolik neopíjejte.“ Podíval se na všechny děti. Severus byl nějaký nervózní.

„Děje se něco, Severusi?“ podívala se na něho Nymfadora.

„Ano, co bude se Silvií.“ Při tom se díval na matku.

„Co by s ní mělo být Severusi, měla by ležet a jestli s ní chceš být tak v tom po přivítání nevidím problém.“ V klidu jedla snídani a nijak to víc neřešila.

„Děkuju, ale co strýcové, oni to tak lehce nevezmou.“ Podíval se na matku a zkoumal její stav, jak se dnes cítil, už zbývaly jenom dvě hodiny, než její bratři dojedou.

„Ty nech mě, stejně mě už dlouho štvou. Stačí, že se pořád navážejí do Toma.“ Odfrkla si zhnuseně.

„Taky je nemusím.“ Řekl jako by nic Tom, vzal Minervy ruku a políbil ji na hřbet. „Jen kvůli tobě je neprokleji hned po vstupu do hradu.“ Ušklíbl se.

„To jsem ráda a nepij po ránu.“ Peskovala svého muže.

„Ale no tak drahá, potřebuji se trochu zklidnit.“ Nejraději bych se opil pod obraz. Dodal v duchu.

„Drahý, tak strašné to nebude, dojedou i s rodinami.“ Pro tentokrát se ušklíbla Minerva, ona zase nemohla vystát jejich rozmazlené fracky. Její děti kvůli tomu, kdo byl její muž, byli vychováváni tvrdou rukou. Tedy až na ty tři, ale ani ti to neměli v životě nejlehčí.

 

Nemuseli čekat dlouho a opravdu bratři drahé Minervy se dostavili přesně na minutu přenášečem do Vstupní haly. Tomovi podali ruku jen ze zdvořilosti, což Minerva nahlas okomentoval.

„Já jsem vám taky neříkala, že se mi nelíbí, jak vaše děti jsou rozmazlení.“ Odfrkla si zhnuseně a bez dalších slov se prostě vydala do salonku, kde mělo být nachystané pohoštění. Její bratři něco chtěli říct, ale když si všimli Harryho, tak zavřeli pusy.

„Ty jsi opravdu Harry Potter?“ zeptal se mladší z bratrů Augustín.

„Ano, a na maminku si tak nedovolujte, mohl bych vám trochu připálit zadek.“ I on se na ně ušklíbl a vydal se i s Hermionou pryč, protože jí odmítli kdokoli z nich podat ruku, když je mudovskou šmejtkou. Což jako jeho dvojče moc urazilo.

Harry tohle chování nesnášel a už se mu vůbec nelíbili ty rodiny, ty manželky měli na sobě snad tunu make-upu. Byly všichni oblečení v tom nejlepším kouzelnickém oblečení, které se na světě dalo sehnat. Celkově se k celé rodině chovali arogantně, i když tu byly na návštěvě.

Severus se taky s nimi jenom přivítal a odešel za Silvií. Všechno tedy zbylo na Tomovi, Bellatrix a Nymfadoře, která měnila obličeje i s postavou podle toho s kým si právě podávala ruku. Talmud nejstarší to ohodnotil moc kladně, že má stejnou schopnost jako jeho babička.

Což Nymfadoru tak vykolejilo, že na něj vyplázla jazyk a řekla mu, že to neznamená, aby se k jejím sourozencům tak choval a že je totální namyšlený kretén. Tom měl co dělat aby udržel vážnou tvář a Bella ta dělala, jako že nic neslyšela.

 

01.03.2012 23:11:52
Vinka
Postavy z povídek patří Rowllingové, nekladu si na ně žádné peněžní nároky
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one