bg02ag.png

17. kapitola - Tajemství rodičů

Lidičky tady máte další kapitolku na rodinu, je trochu delší, tak doufám že se bude líbit. Přeji příjemné čtení a mohli byste víc komentovat vůbec bych se nezlobila. Též děkuji Ranklovi za jeho komentář.


Tajemství rodičů


Harry a Hermiona se přemístili rovnou k Severusovi do kabinetu. Tam ale nikdo nebyl. Za dveřmi, kterých si ani jeden pořádně nevšiml, se objevila jejich matka.

„Takže jste tu?“ podívala se na ně. Přísným pohledem si je prohlédla.

„To tam budete stát nebo konečně půjdete dovnitř?“ odstoupila ode dveří, aby mohli dvojčata projít.

„Mami?“ podívala se na ni Hermiona.

„Ano.“ Usmála se na ni.

„Kam jste s tátou šli.“ Vyzvídala.

„Něco zařídit. Už jsem to snad říkala ne.“ Pozvedla jedno své obočí.

„Ano, ale to není odpověď na mou otázku.“ Trvala na svém dívka.

„Pojď, z vedlejšího pokoje se přesuneme do sídla. Oběd je už nachystaný, tak nezdržujte.“ Podívala se i na Harryho, který stál vedle své matky. „Potřebujeme si promluvit jako rodina a dojde na oběd i Remus. Tak si pospěšte, jistě už na nás čekají.“ Popostrčila je do pokoje, který Severusovi sloužil jako obývák.

„A zabavila jsi mu hůlku?“ zeptal se s úšklebkem Harry.

„No tak dojdou i Tonksonovi a po obědě, jest-li bude, si promluvíme o našem odjezdu a jak to bude. Rozhodla jsem se to dítě si nechat.“ Potom chytila dvojčata a přemístila se rovnou do sídla. Usoudila, že by jí nemuselo udělat moc dobře přemístit se krbem.

 

Harry po přemístění pocítil, jak se jeho maminka o něho opřela. Rychle ji podepřel a to samé udělala i Hermiona. Minerva si mohla podat ruku s bílou stěnou za ní.

„Mio, posadíme ji.“ Kývl k nejbližšímu křeslu. Opatrně tam posadili sotva vnímající Minervu a Mia se na bratra obrátila.

„Doveď taťku, rychle. Já se ji prozatím pokusím, aby trochu vnímala.“ Po tvářích jí tekly slzy.

„Jo.“ Harry vyběhl a běžel jako o život. Ani si neuvědomil, že vrazil do Belly, která právě vycházela ze své ložnice.

„Harry…“ snažila se něco říct, ale ten ji stejně neslyšel. Vrazil do otcovy pracovny, a bylo mu jedno kdo tam je nebo co tam dělá. Prostě věděl, že tam jeho otec bude.

„Otče, rychle, maminka, ona… musíš… se mnou…“ Tom když viděl svého vyděšeného syna, tak rychle vyběhl z pracovny.

Oba doběhli do salonku, ale to už tam Bella podávala své matce sklenici vody.

„Mionet, lásko, co je ti?“ přiklekl k ní Tom.

„To-to nic, jen se mi udělalo trochu špatně.“ Snažila se usmát, ale to se jí moc nedařilo.

„Mionet, pojď si lehnout, donesu ti oběd do postele.“ Držel její ruce ve svých.

„Ne, za chvíli tu budou hostě… musím tam být, oni by to jinak nepochopily.“ Vytrhla jednu ruku z jeho sevření a zakryla si pusu i nos. Jeho kolínská jí z ničeho nic dělala zle.

„Mionet budeš zvracet?“ snažil se jí nějak pomoct.

„Tati, nech ji, maminka si potřebuje odpočinout, předpokládám, že se dostala do fáze, kdy jí vadí i tvá voda po holení, pamatuješ s dvojčaty.“ Minerva mezi tím měnila barvy ze zelené na modrou a pak zase na zelenou. Tom rychle udělal čistící kouzlo a ustoupil o své milující ženy.

Ta se v zápětí vyzvracela na koberec. Bella bez řeči vše uklidnila.

„Mami, měla bys si jít lehnout. Jen na chvíli, můžeme obědvat i později. Nymfadora mu zatím ukáže sídlo.“ Snažila se ji přemluvit.

„Asi máš pravdu, ta cesta do Austrálie a potom…“ Tom ji přerušil.

„Pojď, odnesu tě.“ Vzal svou ženu a zmizel za dveřmi.

„Takže, Harry, Hermiono na vás je uklidnit co nejvíc toho vlkodlaka.“ Instruovala je Belle. „Já jdu zkrotit Severuse a tu jeho, pořád souložit taky nemusí.“ Odfrkla si.

Dvojčata byla v obličeji červenější, než rajče.

„Proč máme tu nejtěžší úlohu.“ Posteskl si Harry.

„No asi proto, že jsme tu sami, brácha. Myslím bez partnera.“ Dala mu jemně pěstí ramene.

„Bella je taky sama.“ Sedl si.

„Dokážeš si představit, co by Rémus udělal, kdyby k němu došla, ahoj, vítám tě v Temném sídle.“ Odfrkla si Hermiona.

„No asi by ji zabil. Ale co Sirius, jak jemu to vysvětlíme.“ Strachoval se Harry.

„Proč sem k sakru pleteš Siriuse, ten s tím nemá co společného.“ Začala pochodovat Hermiona a přemýšlet, jak Remusovi v klidu vše vysvětlit.

„Tak proč si nepozveš Draca, mohli byste s nimi cukrovat s Remusem a Nymf.“ Šklebil se Harry, jenže to mu Mia jednu vrazila. Harry se ublíženě chytil za obličej. „To bylo za co? Však je to pravda.“ Třel si červenou tvář.

„Pche ty máš co říkat. A co Pansy, jak by se na to dívala maminka, že se taháš s Pansy a Milicenc? Hmm.“ Vrčela mu sestra do obličeje.

„No a co. Chci být zkušený a Zmijozel je pro to velmi dobrou kolejí.“ Mluvil pořád nevzrušeně Harry. Tím ovšem vytáčel k nepříčetnosti svou sestru.

***  

„Tome, to není nutné. Je mi už dobře.“ Snažila se uklidnit Toma, který už snad podruhé nesl vlhký ručník, kterým ji otíral co nejjemněji tváře.

„Není, tak by to nemělo probíhat. Prostě mám o tebe strach, Mionet.“ Políbil ji do dlaně.

„Mionet, to že jsme se rozhodly, to dítě si nechat možná nebyl tak moc dobrý nápad.“ Povzdechl si a pohladil svou ženu po tváři.

„Vezmi mě do náručí prosím. Nechci být sama.“ Tom si až moc dobře pamatoval i po letech, jak jeho milovaná žena se často cítila opuštěná, když čekala jejich děti. Vzal ji do náruče a vychutnával si její blízkost. Při tom jí šeptal milostná slůvka.

Ani si neuvědomil, že usnul, když ho zbudil lehký dotyk.

„Tati, už dorazili, ale dvojčata nejsou nikde k nalezení. Zatím s nimi zůstala Suzán.“ Šeptal dál Severus.

„Hned tam budu, jen se trochu upravím, pokus se s Bellou najít dvojčata a zatím ať Nym se Suzán to nějak mu vysvětlí, nehodlám mít v rodině víc vlkodlaků, než budu muset.“ Zavrčel nebezpečně a Severus pochopil. Jeho matka vypadala tak strašně zranitelně a uvolněně.

„Dobře, pokusím se mu co nejdřív to nějak vysvětlit, a nevíš, kde naposledy Harry s Miou byly?“ šeptal dál.

„V salónku.“ Ozval se rozzespaný hlas jeho matky.

„Mami, měla bys spát.“ Mírně se usmál a vycouval z ložnice rodičů.

 

Jen co zavřel za sebou dveře Severus, tak vrazil do Nymfadory a Remuse, kteří společně se Suzán procházeli obytným křídlem.

„Severusi?“ podivil se Remus. „Co tu děláš?“ zeptal se vlkodlak. Severus něco zavrčel a chtěl zmizet, ale chytila ho Suzán.

„No, tak Severusi, chovej se přece ke svému snad budoucímu švagrovi mile.“ Usmála se a pořád ho držela za paži, dokud ji trochu nepovolil.

„Zdravím tě, Remusi, ano jsem její nejstarší bratr, když mě omluvíte, musím najít dvojčata. Suzán, náhodou Bellu jsi neviděla?“ podíval se na svou lásku.

„Ano byla v jídelně.“ Usmála se.

„A vy dva nedělejte moc hluk. Matce není pořád ještě dobře.“ Zavrčel výhružně své sestře a vlkodlakovi do obličeje. Po tomto se mírně vymanil Suzán ze sevření a zmizel za rohem.

„Netušil jsem Tonks, že tví rodiče měli víc dětí.“ Tonks se na něho zářivě usmála.

„Remusku, musíš mi ale slíbit, že hned jak uvidíš mé rodiče, tak nezabiješ otce ano. Mamce, sice není moc dobře, ale myslím, že budeš hodně překvapený a ona ti taky vše vysvětlí.“ Políbila ho na ústa.

„No tak, co kdybychom tu přestali postávat a ukázali Remusovi ještě knihovnu. Myslím, že potom už se budeme moc vydat do jídelny.“ Smála se Suzán. Hlavně jak Remus byl totálně v šoku.

„Tonks. Proč bych měl chtít zabít Tedda, však toho znám.“ Usmál se Remus.

„Jen mi to slib a já ti potom vše vysvětlím a taky se nebudu divit, když mě necháš.“ Posteskla si smutně.

„Neboj, Nymf, on to pochopí, i já jsem to pochopila, tedy až po názorné ukázce co dokáže Brumbá…“

BUM BUM…

„Co to bylo?“ celé křídlo se mírně zachvělo.

„Já je roztrhnu jak hady, co zase vyvedli!!“ zaburácel čísi mužský hlas z pokoje.

„No tak nech je, to určitě zase Severusovi nevyšel nějaký experiment, však ti říkal, že cosi nového se snaží vytvořit. Ochrany porušeny nebyly.“ Nymf se podívala na Suzán a zaznamenali, jak se od ložnice rodičů dveře zavřely.

Remus zavíral a otvíral pusu.

„Neptej se, raději.“ Mávla nad tím rukou a vydala se do knihovny, kam ji pár následoval. Nymfadora tomu nedávala moc pozornosti, spíše se děsila toho, co bude, až to Remus zjistí.

***  

Minerva čekala, až ti tři zapadnou do knihovny.

„Tome, pojďme do jídelny, myslím, že Remus to víc vydýchá, když ho tam přivítáme s Tonksonovými.“ Usmála se na něj, který nervózně kontroloval všechny ochrany.

„Asi máš pravdu, jen mě zaráží, proč oblast sálu a laboratoří je jako by se měl zhroutit, jako by tam někdo bojoval.“ Vrčel dál a snažil se na to přijít.

„Pojď, já se stejně vsázím, že v tom mají prsty dvojčata.“ Vzala ho za ruku a táhla do jídelny. Tam prozatím nikdo nebyl. Minerva se posadila na své obvyklé místo a usmívala se. Tom mezi tím pochodoval okolo okna a čekal, až přijdou ostatní.

Nemuseli čekat dlouho a objevil se tam Severus s manžely Tonksonovými.

Manželé se zarazili, když uviděli Voldemorta. Něco se mu na něm nezdálo.

„Ach, vy jste už tady.“ Vstala pomalu Minerva, aby se jí zase neudělalo blbě.

„Minervo.“ Usmál se na ni Todd. Jeho žena prozatím nebyla moc schopna mluvit.

„Ráda vás vidím. Když dovolíte, svého syna Severuse nemusím představovat. Můj muž. Tom Rojvoy Raddle McGonagall. Tome, toto jsou mí přátelé a náhradní rodina, která nám vychovala naši prostřední dceru Nymfadoru.“ Tom k nim přistoupil a změřil si je přísným pohledem. S Teddem si podal ruku a překvapené Andromedě ji políbil.

„Představovat se snad nemusím, jak vystupuji v kouzelnickém společenství. Je tedy pravda, že Minerva mě poslední dobou dost krotí.“ Ušklíbl se ale Snape.

„Ne.“ Vydechla Andromenda. Až moc dobře si pamatovala na tohoto muže i když v mladším, často se účastnil rodinných večírků Blacků.

„Nemusíš se mě bát, Andromedo. Jsem to opravdu já.“ Mírně se usmál, když zachytil pohled své ženy. „Posadíme se, doufám, že nám pomůžete přesvědčit Remuse, aby nás než mu vše vysvětlíme, nezabil.“ Podržel Minervě křeslo, aby se mohla pohodlně posadit. Pak usadil Andromedu a Tedd pochopil, že si má sednout naproti ní. Jak stará tradice velela.

Severus mezi tím někam zmizel. V jídelně zavládlo ticho. Trochu tíživé, ale přesto ne mučivé.

Znovu se celý hrad zatřásl.

„A mám toho právě dost, toto Severus nebyl.“ Praštil pěstí do stolu. To ale vletěl udýchaný Severus do jídelny.

„Tati, potřebujeme pomoct, dvojčata používají magii. To jsou ty výbuchy.“ V obličeji sice emoce neukazoval, ale jeho oči ho zradili. „Mami, ty raději ne.“ Zarazil Minervu, která už stávala.

„Kde sou?“ podíval se na něho už vstávající Tom.

„V sále.“ Vyhrkl rychle Severus. „Bella se je snaží uklidnit, ale jako by nás ani neslyšeli.“ Minerva se posadila, na chvíli zavřela oči, jako by se soustředila a potom mávla rukou. Dvojčata právě proti sobě posílaly oheň, když se Bella hasila pomocí hůlku.

„To stačí!“ zaburácel Tom. Oba zkoprněli, ale oheň už nezastavili. Vyděsili se víc, než bylo zdrávo. Severus rychle zrušil kouzla mezi dvojčaty.

„Co to má znamenat a ještě před hosty!“ zaburácel znova Tom.

„Nic.“ Odsekli dvojčata jako jeden.

„Nic, sedněte si ke stolu na své zadky a nechci o vás ani vědět. Jediné kouzlo a nepřejte si mě. A hůlky sem. Mohli jste si ublížit nebo někomu ublížit!!“ vrčel dál Tom.

„Sednout oba.“ Přikázala i Minerva.

„Harry Potter.“ Vydechl překvapeně pan Tonks.

„Dovolte mi představit mé další děti, Bella naše prvorozená, a dvojčata Harry a Hermiona. Prozatím naše nejmladší.“ Usmála se.

„Jak to myslíš prozatím nejmladší.“ Odvážila se zeptat Andromeda.

„No protože se nějak stalo, že jsem těhotná a rozhodli jsme se, si to nechat s Tomem.“ Usmála se a nenápadně si pohladila břicho.

Všichni prozatím co stály, se posadili ke stolu, tak jak sedávali. Náhle se Tom zvedl.

„Omluvte mě prosím na chvíli.“ Zvedl se Tom od stolu a přísně si prohlédl dvojčata.

„S vámi dvěma chci po obědě mluvit u mě v pracovně.“ Zavrčel směrem k nejmladším. Po jeho odchodu se trochu uvolnila atmosféra.

Minerva se vyptávala návštěvy, jak se jim tu líbí a co si myslí o Remusovi. Andromeda měla trochu strach, z toho, že je vlkodlak, ale Severus jí ubezpečil, že by nenechal svou sestru ohrozit a že Remusovi pravidelně vaří velmi silný vlkodlačí lektvar a zavírá ho dole v jedné z kopek.

Dál se jen tak bavili, jen dvojčata na sebe vrhali nebezpečné pohledy a přímo se vraždili přes stůl. Minerva je chvíli pozorovala, ale nijak je zatím nenapomínala. Bylo jí jasné, že dvojčata si to musí vyřídit sami, je to jen jejich věc. Stejně tak se chovala i Bella se Severusem, když byly přibližně v jejich věku a v něčem se nepohodli.

 

Za chvíli se otevřely dveře a vešla Suzán a za chvíli za ní Nymfadora a Remus Lupin.

„Dcerunko.“ Vyskočila Andromeda a objala ji. „Proč jsi nám to neřekla.“ Zeptala se trochu vyčítavě i vyděšeně.

„Nechtěla jsem vás děsit. On není tak zlý, jak vypadá.“ Usmála se a její vlasy se z fialové změnili na černou havraní.

„Co kdybyste se posadili. Remusi, ty si sedni vedle Andromédy a ty Nym vedle Tedda.“ Instruovala je Minerva.

„Minervo?“ až nyní si všiml jeho bývalé učitelky a kolegyně. „Co, jak… Harry, Hermiono?“ byl zmatený, jakmile ale spatřil, Bellu vytáhl hůlku a chtěl na ni zaútočit.

„Na to zapomeň, slíbil jsi mi, že na nikoho nevytáhneš hůlku.“ Peskovala ho Nymfadoral.

„Tonks, vždyť to je Bellatrix Lesntrangová!“ vrčel a snažil se ji obejít.

„Dávám přednost spíše přímení Blacková nebo Raddlová.“ Dál si nezaujatě prohlížela své nehty.

„Remusi.“ Snažila se upozornit na sebe Minerva.

„Minervo, tys ho zradila.“ Vykřikl.

„Nikoho ty prašivý vlkodlaku nezradila, jestli se neumíš chovat, tak si z tebe udělám předložku před krb.“ Zavrčel jim za zády Temný pán. Díky zlosti, se mu oči zbarvily do červena. Posadil se naproti Minervy.

„Minervo, dokážeš si představit, že naše nejmladší dvě děti dokázaly během té půl hodiny zničit celý sál a k tomu i dvě laboratoře. Zabezpečil jsem je tak, aby se tam nikdo nezranil, ale budou se muset celé přestavět, takže tvému přání vyhovím.“ Mluvil klidně, jen jeho červené oči prozrazovaly, jakou má zlost.

„No aspoň to přestane být tak strašně temné.“ Promluvila klidně a otočila se znova na Remuse.

„Remusi, pokud se nepletu, tak jsem tě pozvala na oběd ne. Tím, že jsi nastávající mé dcery, nemusím asi podotýkat, co to pro tebe znamená, tak si laskavě sedni. Mám už docela hlad.“ Promluvila přísně a pohlédla na Remuse. On se opět cítil jako student v Bradavicích.

„Katielin, můžeš prosím podávat.“ Ozvala se na skřítku, který se objevila vedle Minervy. Ani nestačili mrknout a na stole se objevil první chod. Byly to dva druhy lehkých předkrmů ze zeleniny a pomazánek. Vše bylo nádherně nazdobené, člověku bylo i líto to sníst.

Remus se podezřívavě díval po chuťovkách. Všiml si, jak jeho láska si naložila nejen plněné vajíčka, rajčata, ale i několik velmi dobře vypadajících sirovo-šunkových rolek.

„Remusi, klidně si vezmi, zdejší skřítci vaří líp než v Bradavicích.“ Usmála se na něj Hermiona a dala mu na talířek od každého něco.

„Hermiono, nechápu to pořád, vždyť tví rodiče jsou Grangerovi!“ kroutil nechápavě hlavou a prohlížel si jídlo před sebou.

„Ano rodiče, kteří mě vychovali, ale mí biologičtí rodiče jsou Minerva a Tom McGonagallovi.“ Pokrčila jako by nic rameny.

„Ale co Harry?“ vykřikl, až se po něm všichni u stolu podívali.

„To neřeš Remusi, nebo tě bude bolet hlava, jen ti řeknu, že s otcem jsme ze začátku 3x málem zabil, tedy navzájem jsme se málem zabili a mamka nám dala co proto.“ Stihl na poslední chvíli uhnout před Minervninou rukou, která mu chtěla dát pohlavek.

„Myslím, že máš už jeden problém, ještě se k tomu přidá tvá drzost a zlost vašeho otce bude jen procházkou po pláži, co provedu s vámi já.“ Přísně si změřila všechny děti. Severus se dál nezaujatě bavil se Suzán. Nymfadora zase s Andromedou. Bella se párkrát ušklíbla a dál se věnovala předkrmu.

„Remusi i pro nás to byl veliký šok, kdo je vlastně muž Minervy, tehdy když k nám došla s malou sotva tříletou Nymfadorou a žádala nás, abychom ji vychovali jako vlastní. Souhlasili jsme, protože má žena nemůže mít děti. A když před časem Minerva po takové době opět k nám zavítala a řekla, že se vrátila k muži a chce si vzít svou dceru, bylo to pro nás jako kdyby nám vyrvala srdce.

Nymfadora potom večer přišla, a řekla mi, že zjistila, že má další čtyři sourozence, že nás považuje i na dále za rodiče, ale že by ráda poznala i ty vlastní. Souhlasili jsme. Musím ale přiznat, že jsem málem zkolabovala, když jsem viděla Temného pán, stejně šarmantního a nebezpečného na první pohled.“ Usmála se Nymfadory adoptivní otec. "Přestě takového, jakého jsem ho viděl na naší svatbě." domluvil Todd.

„Je to Voldemort!“ vykřikl rozčíleně a začal se mírně chvět. Hermiona k němu vyslala energickou kouli.

„Ber to logicky Remusi, jako já.“ Ten si masíroval bolavou ruku.

„Mio, dobrý zásah.“ Usmál se mírně Severus, ale po pohledu obou rodičů jen pokrčil rameny.

„Remus zná mé pohnutky.“ Nechal si olíznout prst od Suzán, kterou krmil. Suzán si totiž vyměnil místo s Bellatrix, takže mohla sedět vedle Severuse.

„Severusi chovej se slušně, stačí, že vy dva jste porušili zasedací pořádek.“ Zpražila svého syna a potom i Bellu, která v tom taky měla prsty.

„Promiň mami.“ Ozval se klisně Severus Snape a utřel si do ubrousku ruce. Skřítek mezi tím podoléval víno nebo i jiné nápoje, kdo si co přál.

Oběd dál probíhal v naprostém tichu. Remus se v jídle jenom nimral.

„Reme, počkej, až to zjistí Sirius, toho klepne a ještě když zjistí, že Mia se tahá s Dracem. Jé to bude.“ Začal se smát Harry. Ten na něho nevěřícně zíral, jenže Mia z ničeho nic se vrhla přes stůl na Harryho a začala do něho mlátit. Severus a Todd je od sebe odtrhli. Minerva si složila hlavu do dlaní.

„Omlouvám se, už od ráda s nimi šijou všichni čerti.“ Snažila se je omluvit Minerva. Tonksonovi i Remus se jenom usmívali. Remus se trochu podivil, jak rychle dokázala Hermiona přeskočit stůl a vrhla se na Harryho. Při tom ani moc věcí na stole nesvrhla. Jen nějaké ty skleničky.

„A co že se hádají už od rána?“ zeptal se s úsměvem Remus.

„To přesně nevím, jen že Harry dělal Mie doslova křena, když se o něčem bavila s Dracem a ano chodí s Dracem Malfoyem.“ Usmála se Minerva. Její tváře trochu pobledli.

„Minervo?“ všiml si Tom její reakce.

„To nic jsem v pořádku.“ Po tomto prohlášení jako by dvojčata se vzpamatovala. Když je pustili, tak byly doslova klidní jak beránci, ale pohledy se pořád vraždili.

„Vy dva padejte do svých pokojů a před tím se omluvte našim hostům, tak bude to!“ zavrčel Tom a dvojčata raději se rychle klidila. Zamumlaly rychlou omluvu a zmizeli.

„Mionet, jak ti je?“ přistoupil k ní Tom.

„Bylo mi i líp ale jinak dobře.“ Usmála se a napila se vody, co jí podal. Oběd po odchodu dvojčat proběhl už v poklidu. Remus se trochu otrkal a začal se bavit s Minervou, která získala zase původní barvu. Oba se omluvili ještě jednou za chování dvojčat a potom je Minerva pozvala do salónku na zákusek. I když Remus chtěl ještě vidět okolí hradu, tak jim to nevyšlo, protože se spustila menší bouřka. To se k nim připojil po chvíli i Harry a oznámil, že Mia se vrátila do Bradavic, protože má rande.

 

„Harry můžu s tebou mluvit o samotě?“ přistoupil k Harrymu Remus.

„Ano, pojďme do knihovny.“ Tom je chvíli pozoroval a sliboval si, že dvojčata se mají na co těšit, jen co příští víkend opět přijedou.

Mlčky došli až knihovny. Oba se cítili velmi nepříjemně. Remus dlouhou chvíli v knihovně pochodoval podél oken.

„Remusi, co se děje, doufal jsem, že budeš rád, že mám rodinu.“ Ozval se trochu zkroušený Harry.

„Harry, já jsem rád, že máš rodinu. Ale Voldemort jako tvůj otec to mi nepřipadá vůbec reálné a Minerva, proboha, vždyť Minerva byla už stará, když učila mě, jak může být tvou matkou.“ Rozhodil bezmocně rukama.

„Já vím, že mamka není z nejmladších, proboha, vždyť Belle je o pětadvacet let starší. Severus s tátou mi prozradili, že když nás čekala, tak ji to stálo málem život, ale též že i málem svou magii zničila sídlo. Proto ona může mít i tak pozdě děti, protože je 100 násobně silnější než my dva. Prosím Remusi, je to rodina, rodina, která mě má ráda a i když občas blbnu tak mě sice nadají nebo jinak potrestají, ale přesto potom za mnou mamka dojde a obejmně.“ Nevěděl, jak líp by mu to vysvětlil.

„Jen mi dej prosím čas, ale Siriusovi to řekneš ty. Je vůbec pořád tvůj kmotr?“ posadil se naproti Harryho.

„Ano, je. Mamka nás s Hermionou odnesla pár dní po porodu, takže až pěstouni nám vybírali kmotry. Hermionina kmotra je sice moták, ale i otec prohlásil, že je to v pořádku.“ Pokrčil rameny. „A co ty a Nymf. Pořád o tobě cvrliká. Někdy je s tím otravná jako Mia s Dracem.“ Šklebil se Harry.

„Víš, že vlkodlaci se zamilují jen jednou? Stačí to jako odpověď!“ usmál se Remus.

„Takže, kdy budu muset mít tu šílenost kolem krku a chovat jak nejlíp dokážu?“ Harry ho škádlil.

„O tom jsme ještě nemluvili.“ Povzdechl si. „Stejně se divím. Že váš otec mě rovnou nezabil, i když s Šedohřbetem se kamarádičkuje.“ Zatvářil se znechuceně.

„To sice jo, ale jen pokud tu nejsme, protože mamka jednoho upíra zabila, jen co se objevil u brány.“ Začas se smít Harry jak si vzpomněl, když mamka málem zabila i taťku.

„Dobře, asi bysme se měli vrátit než tvůj otec nebo matka to vezmou jako důvod mě odtrhnout od Nymf.“ Vzal ho kolem ramen a zajímal se jak se vlastně má a jak mu to jde ve škole. V družném rozhovoru pokračovali i v salónku, kde se k nim připojila Minerva a podala Remusovi sklenici vína.

12.08.2012 21:20:39
Vinka
Postavy z povídek patří Rowllingové, nekladu si na ně žádné peněžní nároky
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one