bg02ag.png

5. kapitola - Hádka ředitele a jeho zástupkyně

Jak dopadne hádka mezi Minervou a Albusem. Prokleje svého nadřízeného Minerva nebo se tam stane něco jiného co ji z části zklidní. Přeji příjemné čtení a prosím o komentáře.

5. kapitola – Hádka ředitele a jeho zástupkyně

Ráno Severus došel v klidu na snídani, a jak si všiml, jeho sestra u snídaně nebyla stejně tak, jako tam nebyla jeho matka a ředitel.

Nějak to ani neřešil a ani ho to nepřekvapilo. V klidu se posadil a začal snídat. Když náhle uslyšel, jak po sobě někdo řve. Byli snad slyšet přes celé Bradavice až do Prasinek.

 

„Co je ti po tom, jak jsem je odtamtud dostala?!?“ Řvala právě McGonagallová na Brumbála.

„Je mi po tom hodně, ty jsi zradila!!“ Řval i Brumbál.

„Neopovažuj se mě tu obviňovat ze zrady.“ To se zastavili ve Vstupní síni. Náhle, jako by mávli hůlkou, zmlkli, jen na prázdno otvírali pusu.

„Nezradila.“ To jediné stačila říct, než Hermiona omdlela na schodech. Oba se k ní vydali. McGonagallová zrušila umlčující kouzlo a podívala se nenávistně na Brumbála.

„Jestli se jí přitížilo, tak si budeš přát, aby tě dostal do rukou Voldemort.“ Hermionu zvedla kouzlem a nasupeně s ní kráčela na ošetřovnu.

McGonagallová položila opatrně Hermionu na postel a to už k nim spěchala Poppy.

„Poppy, jak se vůbec dostala z postele?“ podívala se McGonagallová trochu vyplašeně na ošetřovatelku.

„Jen jsem odešla pro lektvary za Severusem, nevím, neměla by vůbec být schopna pohybu. Minervo, jsi v pořádku?“ podívala se na ni ošetřovatelka.

„Ne, nejsem, už nemůžu dál. Já už to nezvládnu. Je toho na mě moc.“ Složila hlavu do dlaní.

„Chceš si promluvit? Na tohle asi nepomůže žádný lektvar.“ Položila jí ruku na rameno.

„Poppy, ty to nepochopíš, stejně jako to nikdy nepochopí Albus.“ Vzala Hermionu za ruku. To už tam jak rozzuřený tajfun vletěl Brumbál se Severusem.

„Pane řediteli, nechte si to vysvětlit.“ Snažil se ho zastavit. Minerva dostala příšernou zlost. Jak se opovažuje tady rušit?!

„Vypadni!!“ Zasyčela na ředitele. Ten se zastavil v polovině kroku. Zíral na zástupkyni a nechápal.

„Řekla jsem: vypadni. Hermiona vůbec neměla vstávat z postele. Jestli se jí přitíží, tak si budeš přát, aby tě dostal můj muž a ne já!!“ zavrčela až od ní Poppy a Severus raději ustoupili.

„Maminko.“ Zašeptala slabě Hermiona.

„Klid, broučku, jsem u tebe. Už tě neopustím, spinkej, nechtěla jsem tě vzbudit.“ Pohladila ji po vlasech a opatrně si k ní sedla.

Albus Brumbál i Poppy Pomfreyová zůstali zírat s otevřenou pusou.

„Minervo?“ zašeptala Poppy. McGonagallová k ní zvedla tváře, po kterých se jí kutálely slzy.

„Ano?“ Zašeptala zlomeným hlasem. Její hlas jako by se náhle změnil, tolik bolesti a strachu se v něm odráželo.

„Ona-ona je tvá dcera?“ Minerva jen pokývala hlavou.

„Měla jsem ji s jejím bratrem příliš pozdě. Málem to nepřežili. Tehdy můj muž chtěl, abych je dala pryč, ale já jsem nemohla. Prostě nemohla, po porodu jsem je odnesla k rodinám, kterým jsem věřila, aby byli uchráněni našeho světa. Viděla jsem je až v jejich jedenácti letech, když došli do Bradavic.“ Sklopila hlavu do dlaní. Už dál nedokázala dál udržet svou masku.

„To je v pořádku, nikdo ti to přece nevyčítá.“ Přiblížil se k ní Severus.

„On mi to vyčítá, Severusi, váš otec mi to vyčítá. Že jsem mu je ani neukázala.“ Povzdechla.

„Minervo, můžeš mi vysvětlit, kolik ty tedy máš těch dětí? A kdo je tvůj muž? Na škole, pokud se nepletu, jsi něco měla s Voldemortem!!“ zavrčel nebezpečně Brumbál. Už vytahoval hůlku, ale Severus se před ni postavil.

„Nedovolím, abyste mé matce nebo sestře ublížil a kdo je náš otec, vám může být jedno.“ Zavrčel ledově.

„Co jí je?“ otočil se Brumbál na ošetřovatelku.

„Má silný otřes mozku a nějakou virózu. Asi je to ta kouzelnická chřipka, co tu řádí, už jsem jí dala patřičné lektvary. Jen ta noha se mi nelíbí, někdo jí ji spravil, ale pak jako by si ji zase pochroumala.“ Kroutila hlavou ošetřovatelka.

„Tu nohu jí spravil můj muž, jenže ona pak na ni došlápla víc, než měla.“ Povzdechla si Minerva a podívala se na Brumbála.

„Tohle je mé tajemství. Mám pět dětí, tři z nich jsem odnesla rodinám, aby je vychovaly, protože jsem se o ně bála. Dvěma prvorozeným můj muž zastřel vzpomínky na mě a na něho.“ Povzdechla. „Co víc po mě chceš? To, že je vidím vyrůstat a nemůžu je ani obejmout… Nemůžu je utěšit, když mají problémy. Dívám se, jak každý den bojují, jak se smějí a jak se dozvídají další a další věci.“ Povzdechla si Minerva.

„A kdo jsou ostatní?“ zavrčel nebezpečně Brumbál, pořád šahal po hůlce.

„To ti může být jedno. Vypadni.“ Ukázala na dveře rukou McGonagallová.

„Já jsem tu ředitel.“ Zavrčel na ni naštvaně.

„A já jsem potomek Merlina, padej.“ Zařvala až se Hermiona probudila a vyděšeně se dívala okolo.

Brumbál se ani nehnul.

„Co kdybyste odešli všichni, pacientka potřebuje klid.“ To už je tlačila k východu. Minerva ještě pohladila Hermionu a odešla.

 

Nezastavila se, ani když na ni volal Severus. Šla rovnou k jezeru, kde ji taky dohnal její syn.

„Mami.“ Zašeptal. Jako by se bál, že ho uřkne.

„Ano, Severusi?“ neotočila se na něj.

„Jsi v pořádku, neublížil ti?“ podívala se na něj. Její oči vyzařovaly veškerou bolest, kterou cítila.

„Co myslíš, Severusi?“ Severus ji objal.

„Mami, pomůžu ti, klidně můžeme odejít, vzít ostatní sourozence a prostě zmizet.“ Odtáhl se od ní.

„Ne, Severusi, dvojčata musí dostudovat a tvá mladší sestra o tom ještě ani neví.“ Povzdechla si. „K tomu ještě tvůj otec chce starodávným kouzlem přivolat ostatní tvé sourozence.“ Povzdechla si a posadila se do už vlhnoucí trávy.

„Mami, neřekneš mi, kdo jsou ostatní mí sourozenci?“ Minerva se na něj podívala.

„A k čemu ti to bude?“ podívala se na něj. Měla pocit, jako by ho naočkoval Tom.

„Mami, prosím, já chci vědět, kdo jsou mí sourozenci.“ Posadil se vedle ní.

„Nymfadora a Harry.“ Zašeptala, dál pozorovala hladinu jezera. Sledovala vlnky a čekala na výbuch svého syna.

„Kdo? ? Nemyslíš Tonks a Pottera?“ otočil si ji k sobě. V jeho pohledu bylo zmatení a nevíra.

„Ano, myslím, ale mlč. Chci jim to říct sama. Jdu dovnitř, je mi zima, ty bys měl taky.“ Podívala se na něj výchovně. Raději se zvedl a následoval ji do hradu.

04.02.2013 19:52:16
Vinka
Postavy z povídek patří Rowllingové, nekladu si na ně žádné peněžní nároky
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one