bg02ag.png

9. kapitola - Pravda o dětech a nelíčené překvapení

Takže lidičky jak jsem slíbila tady máte pokračování, doufám že se bude líbit a vy mi napíšete co by měla udělat Minerva a její dracený manžel. A jak vyřeší i ty milenecké vztahy co se v Bradavicích objevují čím dál tím vím. Přeji příjemné čtení a prosím komentáře.

9. kapitola – Pravda o dětech a nelíčené překvapení


„Ma… pani profesorko!“ vyjekla Hermiona a otevřela překvapením oči. Když pochytila matčin pohled. Ztuhla na místě, v polodřepu v polosedu, jak se to vezme. Kolem Minervy McGonagallové se chvěla její magie. Hermiona jí málem před Brumbálem řekla mami. V duchu si začala nadávat.
Jenže Minerva až moc dobře viděla, že její dcera je opravdu na pokraji svých psychických sil. Celá se chvěla a byla nezvykle popelavá v obličeji.
„Co se tu krucinál děje. Proč proboha nenecháš Hermionu s Harrym napokoji. Nejen, že se výsledky Hermiony rapidně zhoršili, ale jen díky tobě. Starý kozle.“ Ruce měla založené v bok a její magie pulzovala už celým pokojem, dokonce obrazy z bývalých ředitelů a ředitelek se mírně chvěli.
„Co je ti sakra do prospěchu slečny Grangerové. Kdybys mě řekla, kde jste byly a nevykládala mně nějaké pohádky, tak bych se tak ani nechoval.“ Snažil se to trochu urovnat, ale podle Minervnina pohledu se mu to zase tak moc nedařilo.
„Když ti říkám, že oba byly u mě a mého muže, tak byly u mě a tím to hasne. Hemiono odejdi!“ jenže Hermi pochytila pohled Brumbála a raději dál seděla jak zařezaná. Bála se, obou se bála, i když to nikdy nechtěla přijmout, že by se mohla bát nejen Brumbála, ale i také své vlastní matky.
„Ona tu zůstane do té doby, dokud mi neřekne, kde opravdu s Harrym byly!!“ zařval už mimo sebe i Brumbál.
„Ale já jsem opravdu byla u pani profesorky.“ Pípla Hermiona. Oba se na ni podívala.
„Myslím, že by to stačilo, běž si odpočinout, Hermiono.“ Poručila přísně McGonagallová.
„Nevěřím této historce. Harry to také tvrdí, ale ne tolik s takovými přesvědčením jako Miona, myslím si, že jsi je k tomu donutila, už jenom kvůli tomu, co se tu stalo před tím, než jsi na celý víkend zmizela, a jak to že jsi je dostala od Voldemorta jen tak!“ zavrčel a praštil pěstí do stolu. „Nejsem senilní dědek, Minervo, učil jsem tě a ty jsi nikdy ani náznakem nedala znát to, že bys měla být mimo přeměňování nějak jinak magicky nadaná.“ Minerva zúžila oči.
„Jak se opovažujete ji tu urážet, jak se opovažuje urážet mou rodinu!“ vyletěla jako raketa Hermiona, až potom si uvědomila, co řekla. Minerva se na ni usmála a objala ji kolem ramen. Brumbál na ni doslova zíral s otevřenou pusou.
„Ano, Albusi, Harry a  Hermiona jsou mé děti, jsou to dvojčata a teď se to konečně projevilo.“ Usmála se pomstychtivě. Brumbál se posadil. Nechápal co se děje. Počkat, ona říkala dvojčata. Dvojčata s Harrym Potterem, to ale, náhle mu docházelo, všechny souvislosti. Oba dva se navzájem chránili, aniž by o tom věděli, společně se doplňovali, přesně jako dvojčata. Hermiona byla ten Mozek a Harry byl ten, kdo všechno udělal, kdo měl sílu, v tandemu byly nepřekonatelní.
„Tak mi sakra řekni, jak to, že s vámi do Bradavic došel i Severus, ten taky byl u tebe!“ zavrčel zlostně.
„Ne toho jsem opravdu doslova sbalila v Londýně, když chtěl po mě vysvětlení. Doslova jsem ho unesla zpět do Bradavic!!!“ založila si opět ruce v bok. Ani si neuvědomila, že se přestává ovládat. Okno náhle explodovalo, ale střepy jako by zamrzly.
Brumbál pozvedl jedno obočí.
„Sakra Albusi, jestli mě ještě víc naštveš, tak Bradavice jen kvůli tvé blbosti srovnám se zemí. A je mi jedno kolik při tom dětí zemře!“ opřela se o jeho stůl. „Takže nechci, aby ani Hermiona ani Harry byly neustále pod tvým pronásledováním, protože jinak uplatním své dědické právo a ty i to celé posrané ministerstvo nechám rozpustit a raději tam dosadím některého ze svých bratrů, kteří stejně o tom už pár let uvažují. Takže!!!“ zapíchla mu prst do hrudi.
„Ještě si promluvíme!“ a ukázal ke dveřím. Obě se vydaly pryč, Minerva musela svou dceru mírně podpírat, protože hrozilo, že se jí zhroutí už v ředitelně.

Pod chrličem Minerva opřela Miu o zeď.
„Jsi v pořádku?“ prohlédla si ji z blízka.
„Omlouvám, ujeli mi nervy. Poslední dobou to bylo na mě už moc.“ Omluvila se za to, co řekla.
„Nic se neděje, stejně by to brzy zjistil, pojď, najdeme tvého bratra, musíme si promluvit, jak to bude dál, a pak se spojit s vaším otcem, aby věděl, co se dnes stalo. Ještě, že Harry pro mě došel. Pojď, dáš si trochu heřmánkového čaje a koláč. Musíš se hlavně zklidnit.“ Dovedla ji do jejího kabinetu a pomocí patrona volala nejen Harryho ale také Severuse. Nechtěla se o tom zmiňovat, protože nevěřila, že by Brumbál neměl nastavené odposlouchávací kouzlo. Její kabinet byl čistý to si po každé návštěvě Brumbála ověřovala. Nikdy mu nevěřila a nyní už vůbec ne.

Hermiona se celá s vypětím sil třísla v křesle. Její nervy byly napnuté na maximum. Harry se dostavil za 15 minut i s Ronem.
„Pane Weasley, vy se vraťte na kolej, vás jsem nevolala.“ Zavrčela naštvaně McGonagallová. Ron už chtěl protestovat, když se na něj Harry otočil.
„Slíbil jsem ti, že ti všechno řeknu, až budu moct, ale nyní nemůžu. Pani profesorko, jak je na tom Hermiona?“ optal se místo toho Harry.
„Nic moc, ale trochu odpočinku jí pomůže, nyní je v bezpečí.“ Podívala se i na Rona, kterého jak si všimla, tahle zpráva hodně uspokojila. Jediné co věděl, že i Harry jsou od Brumbála věčně stíháni a že Hermiona to nezvládá.
„Dobře, počkám tě na koleji.“ Po té zprávě prostě odešel.
„No nebudu se ptát, co jsi mu slíbil, teď je důležitější Hermiona.“ Podívala se na něj přísně jeho matka. Harry vešel do kabinetu a pak jen slyšel svou matku, jak zabezpečuje celou místnost nerůznějšími kouzly. To ale už si všiml, že z krbu vystupuje jeho bratr Severus.
„Mami, co se… Hermiono, nebudeš zvracet?“ všiml si své sestry, která byla úplně zhroucená v křesle a skoro nevnímala.
„Máš lektvar na uklidnění a potřebuji i driák na změnu či navrácení celkového vzhledu. Brumbál ví, že Hermiona i Harry jsou dvojčata a mé děti.“ Severus Snape otevřel překvapením pusu a posadil se do křesla za ním. Netušil, že jeho matka mu to řekne.
„Ale… mami…“ nedokázal ani vyjádřit co mu vířily v hlavě za otázky.
„Co Severusi, o tobě zatím neví a tak to taky zůstane, jenže Harry má pravdu, Hermiona by další pronásledování a psychický nátlak nezvládla. Stejně to řekla sama a já to už nepopírala, nevím, proč bych se měla stydět za tak úchvatné děti jako jste vy všichni, kdybych se o vás tolik nebála, tak to vykřičím do celého světa.“ Zavrčela svému synovi do tváře, schválně použila svůj učitelský tón.
„Sakra.“ Zaklela. Protože si uvědomila, že opět je vytočená a mohla by svým dětem ublížit.
„Mami, prosím, uklidni se.“ Vzal ji za ruku Harry. On jediný měl konečně to, co ostatní z jeho sourozenců brali jako samozřejmost. On jediný byl vychováván bez lásky rodiny. Minerva si to až moc dobře uvědomovala a hlavně jeho magii, jako by tu její krotila. Jeho dotek, byl jak pohlazení pro ni. Jako když jí její babička pohladila po tváři, až nyní si uvědomila, že Harry a Hermiona opravdu mají skoro stejnou magii. Jen že byla rozdělena mezi oba.
„Mami, co chceš dělat?“ optal se konečně vzpamatovaný Severus.
„No, uvažuji, že vašeho otce donutím k odjezdu z Anglie a s Brumbálem to skoncuji sama, ale tak, že prostě dosadím jednoho z bratrů na ministerstvo.“ Uvažovala a nalila všem šálek čaje. „Stejně mě už dávno o tom přesvědčovali, abychom se ujali opět vlády, ale nějak se mi nechce. Tolik odpovědnosti, abychom měli zase na starosti. Celou Evropu, vím, jaké potíže s tím měli mí prarodiče. Než jsme se začali skrývat.“ Severus a Harry třeštili oči na svou matku. Netušili, že pocházejí až tak váženého rodu.
„Takže Severusi, dones ty lektvary, a potom vyřiď svému otci, aby se tu zastavil. Hermiona snad bude už v tu dobu trochu vnímat.“ Vytáhla svého nejstaršího syna z křesla. Ten jako omámený si rychle přičaroval potřebné lektvary ze své soukromé sbírky a vydal se za otcem.
Minerva mezi tím, než se její muž dostavil, pochodovala po celém svém kabinetu. Snažila se chůzí uklidnit, svou magií kontrolovala Brumbála a zjišťovala, že se pokouší zjistit, kdo další patří do její rodiny. Proto si svou mocí povolala jeho fénixe a postrčila mu falešný dopis se změněným písmem.
Snažila se uklidnit, ale její magie si dělala, co chtěla, stejně tak jako když čekala dvojčata, ale teď věděla, že není těhotná, ale je to jen díky nervům, které jí opět zrazují a dnes už podruhé. Tolik se bála o Hermionu, když za ní došel Harry. Viděla ji poslední dny, jak se jí hroutí před očima.

Náhle se v krbu rozhořely plameny a vystoupil z nich Severus a za ním hned následoval její muž Tom.
„No konečně, kde jste k čertu tak dlouho.“ Vrčela na oba. Severus před ní ustoupil o krok, ale Tom jenom pozvedl jedno obočí.
„Tak, Tome, stěhujeme se, já tu už nezůstanu ani minutu. Myslím v Anglii.“ Zavrčela mu do obličeje.
„Minervo, uklidni se. Myslel jsem, že chceš, aby dvojčata dostudovali alespoň ročník.“ Dal jí jemný polibek, jenže tím ji popudil ještě víc, až se celý pokoj začal třást. Harry ji opět vzal za ruku.
„Mami, prosím…“ snažil se jí zklidnit. Tom jen pozvedl jedno obočí, když pochopil, co právě jeho syn udělal, dokázal v takovém stavu zklidnit Minervu, což se mimo její babičky ještě nikomu nestalo, tedy pokud spolu se zrovna nezačali milovat, to pak i on uměl svou drahou polovičku uklidnit.
„Mio?“ všiml si zastřeného pohledu své zhroucené dcery v křesle.
„Tati.“ Vrhla se mu do náručí a plakala, konečně začal lektvar působit a Tom byl nejblíž.
„Minervo, co se tu stalo, proč naše dcerunka je v takovém stavu.“ Držel dívku v náručí a nechal si smáčet od ní hábit od slz. Tohle viděla Toma dělat naposledy, když byly ještě Bellatrix a Severus malí, potom jako by se změnil. Ne on ale okolnosti ho měnili. Ty neustále boje a války. Věděla to. I když její muž nebyl samaritán, na rodinu však nikdy nedal dopustit.
„To Brumbál, už od toho víkendu oba pronásleduje, Hermiona to prostě už nezvládala, tak jsem mu řekla, že je má dcera stejně jako Harry. Přiznala jsem se k nim, Tome, ani Severus nebyl moc ušetřen, ale ten se ubrání. Tome, prostě tu nechci už být.“ Posadila se. Severus vykouzlil deku a zabalil do ní Hermionu a vzal si ji od otce. Ta se schoulila na pohovce a plakala. Harry cítil, jak jeho sestřička se pomalu uklidňuje, jako by se slzami odcházela i ta flustrace a beznaděj. Sedl si k ní a hladil ji po vlasech. Zvedla k němu uplakaný pohled.
„Jak to vysvětlíme Ronovi?“ podívala se po bratrovi.
„Prvně bychom se měli zeptat našich, jestli vůbec můžeme. Víš, že jsem mu vždy záviděl velkou rodinu, myslím, že ho to složí.“ Začal se smát Harry a Hermiona se taky trochu usmála.
„No jo, ale já mám ještě jeden problém.“ Pofňukla Mia. Severus ty dva v povzdálí poslouchal, už chtěl se zeptat, co to je, když se Harry na ni vševědoucně podívat.
„Proč mám pocit, že to s Malfoyem není jenom o učení.“ Začal se smát a spadl i s pohovky. Tím přilákal pozornost jejich rodičů. Ano Severus věděl, že Draco se do ní zamiloval a dokonce za ním i byl, aby mu poradil, co má dělat.
„Harry?“ podívala se na něj překvapeně jeho matka, protože Harry měl jeden záchvat smíchu za druhým a nedokázal vydat ani hlásku.
„No fakt děkuju.“ Mírně ho kopla už posazená Hermiona do nohy.
„Proč mám pocit, že mi tu něco uniká a nemá to nic společného s Ronem?“ podívala se na svého nejstaršího syna McGongallová.
„No mami, moje malá sestřička se zamilovala do zmijozelského prince a on její lásku opětuje.“ Ušklíbl se Severus. Málem tehdy ho Severus uškrtil, když to slyšel. Musel si dokonce nalít panáka, aby se zklidnil. Dracovi taky nabídl, i když by ještě neměl, jak byl mimo. Tehdy Draco si myslel, že to neschvaluje. Jistě, že volbu partnera pro sestru neschvaloval, věděl, jaký umí být někdy Draco namyšlený a rozmazlený fracek.
Pro někoho tak křehkého a zranitelného jako byla Hermiona.
„Myslíš Draca.“ Optal se jeho otec. Severus jen přikývl.
„Jak to sakra víš Severusi!“ zavrčela naštvaně Mia.
„Vím, byl osobně za mnou. Neví co s tím dělat, jak se zachovají jeho rodiče.“ Ušklíbl se.
„Tak dost, tohle můžeme řešit potom, váš otec chce odjet až po konci roku, já nyní, takže o víkendu se sejdeme a probereme to jako celá rodina.“ Zvýšila hlas Minerva.
„Ale lásko,“ vzal ji ze zadu do náručí, objal ji kolem pasu a políbil na krk. Věděl, že jeho žena při tomto umí roztát.
„Žádné ale, Tome, vidíš, co to s dětmi dělá, a co Bella nebo Nymf. Co oni dvě?“ podívala se na něj přísně.
„S Bellou to není problém, chce zůstat s námi a Nymf, ta ještě není rozhodnutá, miluje totiž toho prašivého vlkodlaka.“ Odfrkl si. Jak on toho Lupina nesnášel, jak se do někoho takového mohla zamilovat, i když mít Malfoye v rodině by se mu líbilo. Ještě že to není ten debil Weasley. Pomyslel si znechuceně Voldemort. Minerva si všimla malého úšklebku.
Dál se moc už nebavili, protože Hermiona celá rudá se vrhla na Harryho, který jí cosi řekl, co sice Severus nerozuměl, ale věděl, že Hermionu to urazilo. Snažil se je dostat od sebe, ale nějak se mu to nedařilo.
Po tomto se pak všichni rozešli. Dvojčata se rozhodli, říct Ronovi jen část pravdy a to že jsou sourozenci, ale kdo jsou jejich opravdoví rodiče, mu zatím nesměly říct, protože jak jejich otec podotkl, tak Ronova rodina je silně proti němu. Chápali ho.
04.02.2013 19:56:47
Vinka
Postavy z povídek patří Rowllingové, nekladu si na ně žádné peněžní nároky
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one